Vítejte, senioři! - 18. 11. 2015 - Jan Werich
Letos v únoru jsme si připomněli 110 let od narození Jana Wericha a na konci října už 35. výročí jeho smrti.
Poslechneme si dvě písně v podání Jana Wericha, obě natočené v 50. letech. Nejprve to bude Píseň strašlivá o golemovi.
Píseň strašlivou o golemovi jsme poslouchali v nahrávce z roku 1958, ve které Jana Wericha doprovázela Malá skupina Orchestru Karla Vlacha. V té době žil Jiří Voskovec, se kterým Werich spolupracoval od roku 1926, již 10 let trvale za oceánem, a Jan Werich tedy musel doma natáčet bez něj. A protože třetí z původní trojice Osvobozeného divadla – skladatel Jaroslav Ježek – byl již 16 let po smrti, našel Jan Werich nového spolupracovníka právě v Karlu Vlachovi. Materiály vydavatelství Supraphon uvádějí: „Kombinace Wericha a Vlacha se ukázala jako šťastná – starším písničkám možná chyběl punc doby vzniku, ale technická kvalita nahrávky a téměř dvě dekády aranžérského náskoku posunuly ty skladby do druhé poloviny 20. století.“ Připomeňme si, že Jan Werich byl v letech 1956–61 ředitelem pražského Divadla ABC a spolu s Miroslavem Horníčkem založil Divadlo Voskovce a Wericha. My si jej připomeneme ještě písní Některý den. Jde o český text Jiřího Voskovce a Jana Wericha na melodii Sheltona Brookse z roku 1910. Česká verze písně zazněla původně ve hře Osvobozeného divadla Kostky jsou vrženy - verzi z roku 1954 s Orchestrem Karla Vlacha.
