Vítejte senioři! 22. 7. 2010 – Na návštěvě u Daruše Burdové
Paní Daruše Burdová se narodila 31. prosince 1923. A to bylo velkým štěstím, vzhledem k době, ve které měla vyrůstat. Za II. světové války totiž museli všichni nezaměstnaní od data narození 1. ledna 1924 odcházet do Říše na nucené práce. Válka vzala paní Burdové mnoho přátel, ale ta stejná válka také "napomohla" tomu, že poznala svého mažela. Na Proglasu si můžete poslechnout její vzpomínky na dobu stále ještě nedávno minulou.
Paní Daruši Burdovou jsme navštívili v jejím olomouckém bytě. Ale narodila se a vyrostla v Brně. Na dětství má mnoho hezkých vzpomínek. Přesto se už musela jako mladá dívka setkat s velkými nespravedlnostmi nacistického režimu.
Před začátkem války, kdy jí bylo 16 let, bylo v průběhu školního roku přijato na gymnázium, kde studovala, 9 židovských dívek. Ty postupně mizely, nikdo nevěděl proč a kam. Prozíravé židovské rodiny utíkaly zavčasu na západ do bezpečí před nacistickou mocí. Paní Burdové to došlo, když se s ní osobně loučila poslední z nich, kamarádka Editka.
Za války nebylo možné studovat na vysoké škole. Proto paní Daruše dostala práci na Výzkumném ústavu zemědělském. Tam pracoval také její budoucí manžel. Seznámili se, když ho šla paní Burdová varovat, že je určený v blízké době k nuceným pracem v Říši. Díky tomuto varování se pan Burda mohl "připravit" a na nucené práce jet nemusel.
Rasistickou politiku vystřídal socialismus a totalitní zřízení omezovalo svobodu lidí zase jiným způsobem. Paní Burdová jako učitelka musela volit celý pracovní život mezi tím, jak vzdělávat studenty, zda podle instrukcí politické moci nebo podle svědomí.
