Vítejte, senioři! 25. 11. 2010 - sv. Kateřina

NA TU SVATÚ KATARINU…

V lidové tradici byl dnešní den, svátek svaté Kateřiny, od nepaměti považován za čas rozloučení se zábavou a začátek adventního rozjímání. Konávaly se proto tancovačky, které se však tak trochu lišily od těch ostatních během roku. Platilo totiž tzv. ženské právo, což mimo jiné znamenalo, že k tanci vyzývaly ženy. Ty se ale zároveň musely postarat i o občerstvení a platily rovněž hudbu. Se svými tanečními partnery se dívky loučily malými pozornostmi, např. květinou nebo vrkočem, což byl speciálně zdobený koláč se složitou konstrukcí z dřevěných špejlí, na nichž bylo napícháno sušené ovoce nebo sladkosti. (Podobný vrkoč, jen o něco větší a nazdobenější, dostávala o masopustu nejlepší přadlena při ukončení přástek). Oslavy a tancovačky se často protáhly až do druhého dne, kdy již začínal advent -  čas pokory a ticha. Byla to tedy poslední příležitost k zábavě, proto ta okázalá bujarost a nevázanost. K této tradici kateřinských zábav se váže jedna stará lidová moudrost:  „Svatá Kateřina zavřela housle do komína a muzikanty do chléva.“  Jinými slovy - s  Kateřinou skončila zábava. Někde se poslední tancovačky ve stylu kateřinských konaly již na svatou Cecílii, tedy 22. listopadu.

Tento den se také vyplácela mzda děvečkám a ty pak mohly přejít k jinému zaměstnavateli.

Podle staré pověry bylo v tento den zapovězeno pracovat se vším, co mělo kolo – nesměla se tedy mlít mouka, jezdit s povozem ani příst na kolovratu, protože by to přineslo neštěstí. Proč právě kolo? Podle legendy byla totiž svatá Kateřina právě tímto způsobem mučena  – ale ochránila ji Boží síla a nešťastné kolo se, ač bylo pevné, samo rozpadlo.

Dnem svaté Kateřiny se pro naše, mnohdy až přespříliš pověrčivé předky, otevíralo tak trochu temné a tajemné období, kdy jsou nejdelší noci  a dny naopak  nejkratší  – tedy ideální čas pro řádění nejrůznějších  živlů, které ohrožují lidi a je potřeba se před nimi chránit. Silnou ochrannou moc proto naši předkové přisuzovali česneku – na svatou Kateřinu bylo zvykem malovat na dveře stroužkem česneku kříž a tato magická plodina se přidávala v hojném množství i do jídla na ochranu před zlými sílami.

Tolik tedy alespoň krátké nahlédnutí do každodenního života našich předků v době předadventní. A pro úplnost doplníme ještě několik lidových pranostik, které se vztahují k dnešnímu svatokateřinskému dni.

Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora škrobí.  ( o Kateřině prší, o Barboře mrzne)
Smeká-li se husa na svatou Kateřinu po ledu, chodí o Vánocích po blátě.
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
Když Kateřina po ledě chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Den Kateřiny povětří ledna předpovídá - (podle Kateřiny má být i lednové počasí)
Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.

A právě o svátku svatého Ondřeje, který je rovněž spojen s množstvím lidových tradic a rituálů, si povíme něco více opět za týden J

Literatura:

Vondrušková, Alena: České zvyky a obyčeje. Praha 2004, s. 266-268.
Langhammerová, Jiřina: Čtvero ročních období v lidové tradici. Praha 2008, s. 93-94.
http://www.pranostik.cz  ze dne 24.11.2010.

Marie Machynková Pokorná