Vítejte, senioři! 6. 1. 2011 - Tři králové

Slova známé koledy jsou s dnešním svátkem Zjevení páně úzce spjata, podobně jako postavy  koledníků - králů v bílých přepásaných košilích s papírovými korunami na hlavách. 
Již ve středověku chodili o Tříkrálovém dni chlapci s hvězdou a zpívali náboženské písně s vánoční tématikou a nad dveře se psala svěcenou křídou písmena.  Od dob třicetileté války obcházel na Tři krále všechny domy ve vesnici kněz doprovázený ministranty, kostelníkem, učitelem a žáky. Kněz se modlil a vykuřoval dům kadidlem nebo kropil světnice svěcenou vodou, ostatní zpívali. Na dveře  či okenní rám  napsal kněz  svěcenou křídou velká písmena  K + M + B a příslušný letopočet.  Obchůzky měly slavnostní ráz, jehož smyslem bylo požehnat všem navštíveným domům i jejich obyvatelům a chránily je od neduhů a nepříjemností. Děti se jako koledníci začaly objevovat o něco později, a to nejprve na vesnicích. Postupem času se ale koledování stalo výsadou převážně právě jich. Masky bývaly jednoduché - dlouhé bílé košile převázané šátkem či šerpou, na hlavě pak koruna z papíru ozdobená malůvkami a zlatým nebo stříbrným staniolem. Nedílnou součástí obleku byly také vousy z koudele nebo vaty. V kopcovitých oblastech severní Moravy chodili králové za doprovodu pastýřů, jinde zase  chodili se sluhy neboli laufry. K zajímavostem určitě patří tradice na Chodsku, kde chodili králové pouze dva. Třetího  představovala dřevěná figurka připevněná na motovidle s klikou a jak se s ní otáčelo, král se neustále klaněl. Od hospodyně dostal pak „černý vzadu“ něco „na zub“ do nastaveného pytle nebo koše a bílý král napsal svěcenou křídou na dveře, jak vysoko dosáhl, tři křížky. Jako koledu dostávali děti často také  chléb, sůl, mouku, vejce, tvaroh, brambory, vánočku a někde i drobné peníze.
Stejně jako u jiných tradic a zvyků, platilo také v tomto případě, že podoby i počty koledníků se krajově lišily, někde se koledy recitovaly, jinde zpívaly a výjimkou nebylo ani koledování, blížící se jednoduché divadelní hře.

********************************************

V západokřesťanském světě byl kdysi Tříkrálový den poslední příležitostí k vánočnímu koledování. O následující neděli se uzavírá doba vánoční a začíná opět liturgické mezidobí, připravující věřící na největší křesťanský svátek – Velikonoce. Často byla právě v tento den při slavnostních bohoslužbách (po evangeliu) ohlašována data velikonočních svátků.  

Kdo ale byli oni zmiňovaní mudrci či králové? Křesťané si je zpočátku představovali různě a také jejich počet byl rozdílný, kolísal mezi dvěma a dvanácti. Nakonec se ale ustálil na třech, neboť Matouš ve svém evangeliu uvádí právě tento počet darů – zlato, kadidlo a myrhu. Jména králů se poprvé objevila už v 8. století, do obecného povědomí lidí se ale dostala až o 400 let později, tedy v průběhu 12. století. V četných textech a vyobrazeních je jeden z mudrců popisován jako černý, popřípadě mouřenín. A protože lidská představivost byla a je neuvěřitelně rozmanitá, mysleli si mnozí, že se jednalo o krále nějaké vzdálené africké země. Našli se ale i tací, kteří krále mouřenína považovali za Američana, o čemž svědčí i jeden z textů moravské koledy. Pravdou však je, že od 14. století se na obrazech objevoval Kašpar, nejmladší z králů, jako urostlý muž tmavé pleti.  Nejstarší z trojice byl nejčastěji nazýván Melkon, Mechior či Melichar, prostřední  pak  Balthazar,  Belsazar nebo Balzar. Ikonografické zobrazení třech králů však nebylo v českých zemích, podobně jako i v ostatních evropských státech, zcela jednotné a podoba Baltazara, Melichara a Kašpara se během staletí různě měnila. Proto  je dnes  za nejstaršího z králů většinou vydáván Kašpar a černou tváří se pyšní Baltazar.

********************************************

Svátek Tří králů, stejně jako večer jemu předcházející, nazývaný Den světel nebo také Svatvečer svíček, byl opředen tajemstvím a lidé s oblibou prováděli nejrůznější zvyky, navazující na končící vánoční období. Popularitě se již tradičně těšilo věštění - ať už z kouře zapálené svíčky, z tvaru olova nalitého do vody nebo předmětů schovaných pod hrníčky. Mladá děvčata se ještě před východem slunce omývala sněhem, aby měla v novém roce pleť čistou a bílou.  Zamilované páry pouštěly s oblibou svíčky v ořechové skořápce v kbelíku vody a pozorovaly, zda se k sobě přiblíží, to totiž znamenalo blížící se veselku :-)

Věřící si v tento den připomínají křest Krista. Není tedy divu, že řada lidových zvyků byla spojena s již několikrát zmíněnou vodou. Od konce středověku je v západní Evropě doložen zvyk svěcení vody, soli, křídy a kadidla a následné žehnání obydlí s jejich pomocí. V některých regionech se na okraj mísy se svěcenou vodou připevňovaly malé svíčky. Sedlák pak vodou vykropil celý dům a pole, což mělo zabránit přítomnosti myší a hmyzu. Na Chodsku při kropení gruntu hospodáři říkali „Svatý králové, buďte ochránci našeho stavení!“      Pokud bylo potřeba, světila se voda i před kostelem na náměstí ve velké kádi. Lidé ji pili, aby se chránili před nemocemi, nalévali ji do kropenek a používali ji pak buď každý den nebo v důležitých životních okamžicích, například při svatbě nebo před dlouhou cestou. Kropily se také první fůry při sklizni nebo malé dobytče po narození, někde také přidávaly svěcenou vodu dobytku do krmení. Věřilo se také, že pevné zdraví si zajistí ten, kdo má odvahu se v tento lednový den na okamžik ponořit do ledové vody v  potůčku nebo řece. Od stonání měla pomáhat rovněž v kostele posvěcená tříkrálová voda vypitá nalačno. Dívky se umývaly, aby měly čistou pleť. Věřilo se také, že v tento večer se voda ve studních proměňuje ve víno.

Tolik tedy krátké nahlédnutí do života našich předků, pro zajímavost, poučení či pobavení přidám na závěr několik lidových moudrostí, které se k dnešnímu dni vztahují.

Na Tři krále - zima stále.

Tři králové mosty staví, nebo je boří.

Na Tři krále mnoho hvězd - urodí se hodně bramborů.

Třpití-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

Na Tři krále o skok dále.

Tři králové pouštějí vodu na pole.

Literatura:

Vondrušková, Alena: České zvyky a obyčeje. Praha 2004.
http://pranostiky-wz.cz ze dne 05. 01. 2011.
http://www.johanek.net/folklor/materialy/chodsky_rok.htm#tri ze dne 05.01. 2011

                                                                             připravila Marie Machynková Pokorná