Vítejte, senioři! -  7. 5. 2014 - novinky z Portálu 1.

Paul Keenan: Dobré zprávy pro špatné dny

Paul Keenan, americký kněz a rozhlasový moderátor,napsal knížku pro všechny, kteří potřebují povzbudit. Dobré zprávy pro špatné dny tvoříkrátké příběhy z jeho života, které jsou svědectvím o radosti z hledání. Jsou plné „obyčejných“ lidí, kteří se však dokázali postavit nepřízni osudu a svůj život proměnili ve smysluplný a naplňující. Nezlomilo je žádné trápení, bolest nebo zklamání, protože se uměli radovat z maličkostí života a najít v nich ten správný impuls.

Dobré zprávy pro špatné dny jsou knihou, která poskytuje naději, inspiraci a pozitivní pohled na svět. Keenan píše o práci, krizi středního věku, vztazích, nemocech, depresi nebo smrti jako o výchozích bodech pro reflexi duchovního tajemství života. Není to však žádné moralistní pojednání. Paul Keenan dokáže psát jemně, se soucitem, ale i s humorem a nadhledem. Knížka je dobře vystavěná, svižně napsaná a moudrá ve svém poselství. A k čemu je dobrá? Je to „návod na použití“ duše v situacích, když se potřebujeme vyrovnat s nepřízní osudu. Knížka pro chvíle, kdy jsme na dně, máme chuť všechno vzdát a chybí nám odvaha jít dál. A na koho takové dny občas nepřijdou? Knížka Dobré zprávy pro špatné dny je velkou inspirací pro nás všechny, kteří občas nevědí, jak dál.

Ukázka:

Ani trochu jsem neměl rád učitele, který mě učil v šesté třídě. Na učitele, jako byl Neil Johnston, jsem rozhodně nebyl připravený, anebo jsem si to alespoň tenkrát myslel. Byl to kluk čerstvě po škole, nikdy předtím neučil a byl hrozně zlý – tak mi to tenkrát připadalo. Nenáviděl jsem ho.

Pečlivost nikdy nebyla mou silnou stránkou. Byl jsem dítě, kterému podobné věci byly úplně ukradené. Jediné, o co jsem se tenkrát zajímal, byla muzika a baseball, a to bylo asi tak všechno. Vše se rázem změnilo ten den, kdy k nám do třídy vstoupila paní ředitelka, matka Urbanová, a za ní pan učitel Johnston. Bylo nad slunce jasnější, že Johnston je mladíček, který se snaží ukázat, jak umí být zlý, a na mě byl zvlášť vysazený. U něj mi neprocházely zmuchlané sešity s oslíma ušima místo rohů
a písmo rozmazané po celé stránce. Třída se otřásala pod výbuchy jeho řevu a já se chvěl spolu s ní.

Další rok už se k nám pan učitel Johnston nevrátil. Jeho největší láskou byla hudba a myslím, že jí dal nakonec přednost před kariérou učitele na základní škole. Ale těch pár měsíců, kdy jsem s ním v šesté třídě základní školy zažíval ryzí peklo, bylo jedním z největších darů, které jsem od Boha dostal.

Při vší té hrůze bylo na učiteli Johnstonovi obdivuhodné, jak velmi miloval hudbu. Měl zvučný baryton a za těch několik měsíců nás o hudbě a o zpěvu naučil víc, než se většina lidí dozví za celý život. Pamatuji si, že nás učil zpívat melodie francouzských lidových písní a tóny Paderewského skladeb mi ještě dnes čas od času zazní v hlavě. Z domova přinesl gramofon a pouštěl nám všechny možné skladby vážné hudby. Učitel Johnston svůj boj nade mnou nikdy zcela nevyhrál, ale dal mi takové hudební vzdělání, které změnilo můj život. Jestli něco v mém dětství mělo vliv na to, že jsem si hudbu zamiloval, pak to byl učitel Johnston. V jistém smyslu lze říci, že jsem byl připravený a čekal jsem, až mi učitel, přestože se jevil jako nepřítel, předá vzácný dar.

Guy Gilbert: Tváří v tvář utrpení

Teď potěším všechny příznivce francouzského kněze a spisovatele Guy Gilberta. Právě vyšla jeho nová kniha Tváří v tvář utrpení. Guy Gilbert vždy umí čtenářům poradit, jak snášet těžké životní situace. Ve své novice se zaměřil na utrpení a bolest. Jak se postavit utrpení, jak mu čelit ve světě, který je stále tvrdší, v němž je tolik lidí izolováno? Jak ho snášet v každodenním životě? Guy Gilbert vychází ze své praxe a zkušeností a i v knize se snaží doprovázet každého, kdo se s utrpením setkává. Rozvíjí úvahy nad různými druhy lidských životních bolestí – samotou, chudobou, nemocí, handicapem, ale i nad rodičovským trápením, zabývá se i útrapami v lásce, ztrátou drahé bytosti, stářím, odchodem ze života. Za svého více než padesátiletého kněžského i výchovného působení už viděl mnoho bolestí; říká, že jeho práce s mladými v nouzi přináší každodenní střety s utrpením. Nabízí proto své názory a rady, a jako vždycky je prokládá krátkými příběhy ze života. Gilbert umí psát velmi živě, proto nepochybuji, že jeho kniha Tváří v tvář utrpení bude povzbudivým impulsem pro mnoho čtenářů všech věkových kategorií.

C. Löffler, B. Wagner, M. Wolfersdorf: Muži nepláčou?

Deprese u mužů je téma, o němž se příliš nemluví. Není totiž v souladu s tzv. „mužskou rolí“, kdy se očekává, že muž bude za všech okolností silný a „nikdy nebrečí“. Existují však odborníci, kteří se tímto tématem zabývají a snaží se mužům trpícím depresí pomoci. Jedním z nich je
i Manfred Wolfersdorf, německý psychiatr. Společně se dvěma novinářkami napsal svépomocnou knihu Muži nepláčou? Ta nyní přináší i českým čtenářům užitečné rady a informace, jak depresi u mužů rozpoznat a léčit.

Kniha je jednou z prvních v češtině na téma mužské deprese. Je určena těm, kdo jí trpí, těm, kdo krizi přestáli, ale obávají se jejího návratu, i těm, kdo tuší, že by je mohla přepadnout, a jejich blízkým. Obsahuje fundované informace, popisuje různé formy léčby deprese i nabízí rady a doporučení, jak ji zvládnout. Důležitou roli mají v textu i konkrétní příběhy lidí. Ty mohou motivovat čtenáře a ukázat jim, že s depresí lze bojovat. Součástí knihy je také test, s jehož pomocí může každý muž ohodnotit riziko, zda trpí depresí.

Deprese byla dlouho považována za ženskou nemoc, ale postihuje muže stejně jako ženy. Mimochodem, věděli jste, že depresí trpěli např. Hans Christian Andersen, Otto von Bismarck, Winston Churchill, Miloš Kopecký, Wolfgang Amadeus Mozart nebo Bedřich Smetana?

Deprese je nemocí ze stresu 21. století. Vědci se shodují, že v průběhu následujících deseti až dvaceti let se deprese stane zdravotní hrozbou číslo jedna – předčí i nemoci srdce a krevního oběhu, cukrovku a rakovinu. Deprese je však léčitelná. V knize Muži nepláčou? si přečtěte příběhy mužů, kteří dokázali svou nemoc překonat.

Jitka Suchá: Trénink slovní zásoby

Autorku knihy vám asi nemusím dlouze představovat. Jitka Suchá je terapeutka a autorka mnoha knih o trénování paměti, např. Cvičení paměti pro každý věk, Trénujte si paměť ad. I její nová knížka se věnuje procvičování paměti. Tentokrát se zaměřuje na rozvoj slovní zásoby. Díky více než stovce cvičení si také procvičíte cit pro jazyk, koncentraci pozornosti, tvořivost, dlouhodobou paměť nebo logické myšlení. Cvičení můžete provádět sami, ale pokud se rádi scházíte např. s přáteli, kolegy apod., najdete v ní zábavu i pro skupinu osob. Součástí knihy je i klíč, v němž si můžete zkontrolovat správná řešení.

Nabídnu vám krátkou ochutnávku z knihy: Dokázali byste v následující větě objevit mužské křestní jméno? Kdo si dá ještě, pánové? (Štěpán)