Vítejte, senioři! - svátek Těla a krve Páně

Na čtvrtek po svátku Nejsvětější trojice připadá Slavnost Božího Těla. Původ je odvozen od vidění svaté Juliány, která byla na počátku 13. století Bohem vyzvána, aby se snažila o zavedení svátku ke cti Nejsvětější svátosti.
Základem oslavy, která se v průběhu dalších staletí rozšířila do celé Evropy, byly průvody věřících, které obcházely čtyři oltáře, postavené obvykle v rozích náměstí. Tyto měly symbolizovat čtyři evangelia, z nichž se zde četly úryvky. V Praze je první takového procesí doloženo z roku 1355, první zmínky z Brna jsou o něco málo mladší – z roku 1380.
V Českých zemích, stejně jako ve většině států střední Evropy, nabyla slavnost postupem času zvláštního charakteru – prosebného procesí za dobré počasí před nadcházející sklizní, za ochranu před přírodními katastrofami - od krupobití, přes bouřky až k morovým ranám. Postupem času se oslava Božího těla stala rovněž důležitou společenskou událostí – veřejná prostranství i oltáře samotné zdobily doslova tisíce květin. Okvětní lístky nechyběly ani v košíčcích malých družiček, které je takto nesly k posvěcení. K pravidelným účastníkům slavnosti patřili také představitelé místních spolků, kteří k parádním uniformám přidávali i staré cechovní prapory. V průvodu obvykle nechyběli ani hasiči s veškerou svoji technikou.
U oltářů se mnohde světily květinové věnečky účastnic, kterým se pak připisovala stejná moc, jako velikonočním kočičkám, tedy především ochrana před blesky. Ženy se také snažily získat několik ratolestí lípy a břízy, které zdobily oltáře, neboť podle staré pověsti zajistily, pokud byly zapíchnuty do pole, vysoký vzrůst lnu. Listí břízek z oltářů, smíšené s uhlím z Jidáše, páleného na Bílou sobotu, položené do chléva, mělo bezpečně ochránit dobytek před každým neduhem. Byla-li tato metoda efektivní se už bohužel z žádným věrohodných pramenů nedočteme.
A na závěr ještě několik zajímavých pranostik, které se váží k dnešnímu dni:
Na Boží tělo jaký den, takové počasí po celý týden.
Když utíkají na Boží tělo od oltářů sekáči, budou sušit seno v pekáči.
Když o Božím těle zmoknou na oltářích věnečky, zmoknou na lukách děvečky.
Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
Na Boží tělo nastane-li jasný čas, to znamená bezpečný kvas.
Po Božím těle do vody směle!
Prameny:
Vondrušková, Alena: České zvyky a obyčeje. Praha 2004, s. 201-203.
Vondruška, Vlastimil: Církevní rok a lidové obyčeje. Brno 1991, s. 66.