Vítejte, senioři! - Waldemar Matuška
Dnes se v naší hudební rubrice vracíme k 18diskovému boxu, který mapuje repertoár Waldemara Matušky.
Populární zpěvák, historicky první držitel titulu Zlatý slavík, se narodil před 80 lety a právě u příležitosti jeho nedožitých kulatých narozenin zmíněná kolekce s názvem Nebeskej kovboj vyšla. Mapuje celou Matuškovu kariéru od rané spolupráce s divadlem Semafor až po tři alba, která se svou rodinou natočil v emigraci ve Spojených státech. Komplet obsahuje reedice všech Matuškových desek, dále výběr rozhlasových a televizních nahrávek a také dva disky sestavené z dobových singlů. A právě jeden z nich, nazvaný Singly 1, jsme si představili dvěma ukázkami. Jako první zazněla píseň Rudý páv z roku 1963.
Waldemar Matuška se během své kariéry dotkl několika hudebních žánrů. Byl stejně dobrý ve středním proudu populární hudby jako v country, zpíval trampské písně i lidové písničky, jeho hlasu slušela i bluesová poloha a podle publicisty Josefa Vlčka u nás v 60. letech zastupoval americké a britské folkové hnutí z doby před Bobem Dylanam. Do povědomí fanoušků vstoupil jako člen divadla Semafor, ve kterém zpíval hity Tereza, Kočka na okně, Písnička pro Zuzanu nebo Árie měsíce. V době své největší slávy odešel do divadla Rokoko a ve druhé polovině 60. let spolupracoval se skupinou Mefisto. Později nahrával především s Orchestrem Václava Hybše, s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu a především se skupinou KTO.
Se zpěvačkou Martou Kubišovou, přesně o 10 let mladší, natočil Waldemar Matuška v roce 1965 duet Víc nechtěl by snad ani d’Artagnan. Stejně jako v případě první ukázky je autorem textu Jan Schneider.
upravila Magda Hauserová
