Harald Welzer a kol.: Můj děda nebyl nácek
Toto dílo nepatří ke snadnému čtení, jeho výpovědní hodnota je však mimořádná: kromě jiného přesvědčivě ukazuje, jak těžké je přiznat zločiny svých bízkých, jak snadno lze obelhávat sebe sama a jak důležité je smyšlenky rozkrýt a přesně pojmenovat. Poslouchejte knihovničku v neděli 26.9. ve 13.20 (R v pátek 1.10, v 10.00)
Kniha vyšla poprvé v Německu v roce 2002 a autorům se ještě podařilo zachytit výpovědi aktivních účastníků druhé světové války, kteří již mezitím zemřeli. Materiál k této práci byl nasbírán v celkem čtyřiceti německých rodinách formou rozhovorů s válečnými veterány a jejich manželkami, dětmi a vnuky. (...) Výsledkem je zjištění, že žádný zločin nacismu ani podíl na persekuci a vraždění Židů se nikoho z oslovených ani jeho rodiny vlastně netýkal (...). Ćlověk se musí ptát, kde tedy všichni ti náckové a esesmani byli, odkud se vzali a kam se pak ztratili? (MB)
Harald Welzer, Sabine Mollerová, Karoline Tschuggnallová: Můj děda nebyl nácek. Nacismus a holocaust v rodinné paměti
Z němčiny přeložili Hana Wagnerová a Filip Huněk, vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2010 v edici Historické myšlení, řada Totalitarismus a šoa. Vydání první, 207 stran, cena neuvedena. Knihu nabízí též internetové knihkupectví Kosmas.
