Knihovnička 17. února 2008
Giuliana Pelucchiová: Život za život. Svatá Gianna Berettová-Mollová
Není žádným tajemstvím, že Evropa stárne a citelně jí chybějí děti. Stávající manželství se snadno rozvádějí a mladí lidé žijí často ve volných svazcích, manželství odmítají a narození dětí odkládají, protože si chtějí užít života bez závazků a rodičovských povinností. Oproti dřívějšku se také mnoho dětí rodí osamělým matkám a stráví dětství v neúplných rodinách, takže jim chybí přirozený vzor zdravého rodinného života. Tam, kde se vytrácí víra v Boha a úcta k životu, oslabuje se také rodina a mizí ochota rozdávat svůj život ve službě druhým, v manželství, rodičovství a v péči o staré a nemocné příbuzné. Kde však se rozmáhá hřích a sobectví, přichází člověku na pomoc Bůh a povolává duše, ochotné dát se cele k dispozici a spolupracovat s Jeho plánem spásy. Takovou duší, odevzdanou do Boží vůle a připravenou obětovat se do krajnosti byla světice dvacátého století Gianna Beretta-Molla.
Karmelitánské nakladatelství vydalo koncem roku 2007 v edici Osudy životopis svaté Gianny, jak jej na základě pečlivého studia četných písemných pramenů a mnoha rozhovorů s dosud žijícími svědky Giannina života zaznamenala milánská novinářka Giuliana Pelucchiová. Autorka knihy Źivot za život měla k dispozici dokumenty beatifikačního i kanonizačního procesu svaté Gianny, hovořila s mnoha jejími současníky a především dokázala oslovit Giannina manžela, který se uvolil zveřejnit své vzpomínky na milovanou manželku a poskytnout korespondenci, kterou s Giannou během sedmi let manželství vedli. Díky Giulianě Pelucchiové se tak můžeme seznámit s osudem výjimečné ženy, která oslovila tisíce lidí na celém světě příkladem svého pracovitého, zbožného a nezištného života, korunovaného nejvyšší obětí.
Kdo byla Gianna Beretta-Molla, kterou Jan Pavel II. Prohlásil dne 16. května 2004 za svatou? Tato Italka pocházela z velké a zbožné lombardské rodiny v milánské diecézi. Její maminka porodila celkem třináct dětí, z nichž sedm se dožilo dospělosti. Stojí za zmínku, že všichni Berettovi potomci získali vysokoškolské vzdělání, ze dvou synů se stali kněží a jedna dcera vstoupila do kláštera. Gianna přišla na svět v roce 1922 a stejně jako ostatním sourozencům se jí dostalo dobrého vzdělání a velmi pečlivé křesťanské výchovy. Již jako dítě se denně zúčastňovala mše svaté a tento zvyk si uchovala celý život. Naučila se od své maminky uctívat Ježíše v prostém každodenním životě. Mezi jejími zápisky se našla také tato slova:
„Lidé se nestávají svatými na základě velkého pokání. Skutečnou obětí je přijmout kříž s láskou, radostí a odevzdaností. Milujme svůj kříž a nezapomínejme, že ho neneseme sami, ale pomáhá nám Ježíš a s jeho pomocí dokážeme všechno.“
Po maturitě se Gianna rozhodla pro lékařské povolání, což v Itálii za druhé světové války nebylo u dívek obvyklé. Specializovala se na pediatrii, poněvadž měla vynikající vztah k dětem a také k jejich matkám. Četná svědectví dokládají, že se během své lékařské praxe vždy snažila hájit klíčící život a povzbuzovala nastávající matky, aby se nevzdávaly nenarozených dětí. V případě potřeby pomáhala chudým rodinám i finančně. Sama se provdala ve věku dvaatřiceti let za inženýra Pietra Mollu a podle dochované korespondence i vzpomínek jejího manžela se jednalo o oboustranně zralé a promodlené rozhodnutí darovat se jeden druhému v trvalém a nezrušitelném svazku. Manželé se také darovali Bohu, aby se skrze toto manželství podle Božího plánu mohly narodit děti, které budou přijaty s velkou láskou a odpovědností. O mnoho let později sloužil farář v Magentě, kde manželé Mollovi žili, mši svatou při výročí Giannina blahořečení. Podle vzpomínky nejmladší dcery Mollových se v kázání zaměřil na svědectví Gianny jako manželky a na trvalou hodnotu manželství jako úžasného dobrodružství lásky a svobody, jež neznamená nevázat se na nic a na nikoho, ale naopak znamená opravdovou svobodu darovat se, svobodu odevzdat se bez kalkulací, jak nám velí srdce.
Svatá Gianna se takto odevzdat dokázala. Během sedmiletého soužití, které jí bylo s milovaným Pietrem dopřáno, přivedla na svět tři děti. Pokračovala přitom ve své lékařské praxi a pomáhala svým pacientům ze všech sil. Na začátku jejího čtvrtého těhotenství se však vyskytly vážné komplikace, pro které jí bylo doporučeno těhotenství ukončit. Gianna jako lékařka dobře věděla, že je ohrožena na životě. Přesto ani chvíli nezaváhala a výslovně a opakovaně dala najevo své přání dát přednost životu dítěte. Bůh její oběť přijal, Gianna dítě donosila a skonala týden po narození své dcerky Gianny Emanuely. Stalo se tak ve velikonočním oktávu roku 1962 a Gianně nebylo ještě čtyřicet let.
Z jejích dochovaných písemností, které byly později poskytnuty Kongregaci pro svatořečení jasně vyplývá, že rozhodnutí obětovat život za život dítěte nebylo jen náhlým hnutím citu, nýbrž hlubokým přesvědčením, které vyvěralo z Giannina celoživotního postoje hluboce věřící křesťanky. Dá se říci, že se na svůj statečný čin připravovala stálou cestou askeze už léta předem, ačkoliv ovšem netušila, co se přihodí. Již v mládí formulovala ve svých zápiscích své přesvědčení:
„Základní podmínkou každé plodné aktivity je soustředěná modlitba. Apoštolát je třeba realizovat nejprve na kolenou. V apoštolském životě by se neměl vyskytovat ani jediný den, který by neobsahoval určitou dobu vroucné modlitby na kolenou. Než ji zahájíme, je potřeba pozdvihnout duši k Bohu. Čím větší přání dávat pociťujete, tím častěji je nutné uchýlit se k prameni, kterým je Bůh…“
A její manžel Pietro Molla s láskou vzpomíná, jak se s ním Gianna loučila za těžkých bolestí na smrtelném loži:
„Pietro, už jsem byla na onom světě a kdybys věděl, co jsem viděla! Jednoho dne ti to řeknu. A protože jsme byli tak šťastní, dařilo se nám příliš dobře a měli jsme děti obdařené zdravím, milostí a požehnáním nebes, byla jsem poslána zpátky na svět, abych zde ještě trpěla. Není správné předstoupit před Pána bez utrpení.“
Záhy po Giannině smrti se rozšířila pověst o její svatosti a byly zahájeny kroky k její beatifikaci a později i svatořečení. Kniha Giuliany Pelucchiové popisuje tyto procesy i zázračná uzdravení, k nimž na Gianninu přímluvu došlo. Přináší rovněž rozsáhlé pasáže ze soukromé korespondence manželů Mollových, vzpomínky Gianniny sestry a také výpověď nejmladší dcery, která v době sepsání knihy, totiž před Gianniným svatořečením v roce 2004, pečovala o svého starého otce. Obsahuje i fotografie celé rodiny a snímky, pořízené při Giannině blahořečení Janem Pavlem II. v roce 1994.
Myslím, že Karmelitánské nakladatelství vydalo velmi užitečnou knihu. Život manželů Mollových je krásným svědectvím o věrné manželské lásce, zvláště pro naši dobu, která manželství tolik napadá a ničí. Stejně tak je příběh Gianny Mollové nádherným příkladem nesobecké a obětavé mateřské lásky, zvlášť pro ty dnešní ženy, které se mateřství obávají nebo je odmítají. Doporučuji vám, pořiďte si tu knížku a přemýšlejte nad ní, přinese vám velké povzbuzení.
Giuliana Pelucchiová: Život za život. Svatá Gianna Berettová-Mollová
Z italštiny přeložila Jana Bílková. Vydalo Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007