Šikmý kostel podruhé
Pořad v souvislostech
Karin Lednická: Šikmý kostel 2. Románová kronika ztraceného města, léta 1921 - 1945
Budeme vysílat
Velikonoční knihovnička
Velikonoční knihovnička
Niccolò Machiavelli: Vladař
Vysílali jsme
Matúš Kocian, Lukáš Senft: Žehnám veškeré Boží havěti
Matúš Kocian, Lukáš Senft: Žehnám veškeré Boží havěti
Knihovnička speciál: čtení nejen na jaro
Audioarchiv
Druhý díl románové trilogie Šikmý kostel Karin Lednické představí premiérová Knihovnička Proglasu. Poslouchejte v neděli 25. dubna ve 13.30, reprízujeme v sobotu 1. května o půl druhé odpoledne.
Na ploše takřka šesti set stran je znát, že se Karin Lednická (*1969) se všemi protagonisty rodinné ságy z pozapomenuté oblasti česko-polského Slezska sžila, ba prožila do fungující symbiózy, která činí jejich kruté zápasy o holou existenci, ale i lačně vpíjené závratě krátkodobého láskyplného štěstí navzdory ne úplně výhodně namíchaným kartám, na dotek autentickými i pro čtenáře. Léta 1921 – 1945, tedy období, které bylo (zejména léta válečná), natolik důkladně popsáno v dějinných kompendiích, popřípadě prozkušováno i pokoušeno různými literárními ztvárněními, až se člověk tak trochu dopředu bojí, jaké klišé na něj zase kde vybafne. Jenže autorka opět důkladně využila genia loci, které si vytvořila už v díle prvním; pokud jsme tedy přijali specifický prostor karvinských hornických kolonií za svůj a nechali se jím vtáhnout, skočíme do jeho pokračování jak po hlavě do čisté vody, přičemž způsob, jakým hlavní protagonisté vplouvají do zásadních dějinných událostí, je popsán sice přímočaře, ale ústrojně. Jistě, občas jsou zápletky předvídatelné, někdy má člověk dokonce pocit, že Karin Lednická prostě potřebovala použít leckterý detail, který je z dnešního pohledu nějak atraktivní (např. nález novinového článku o popravě polských důstojníků v Katyni v prostředí vysídleneckého tábora na mě působí jako příliš násilná aktualizace), ale měřeno úhlem celé široké plochy textu najdeme zaškobrtnutí opravdu jen pár. Nejsilnější momenty dějinných střetů můžeme číst tam, kde se stávají podkladem nevědomých osudových rozhodnutí s tragickými a zdánlivě neodčinitelnými důsledky...
Nad knihou se zamýšlí redaktorka Hana Svanovská, ukázky načetla Kateřina Kovaříková.