Žena v dějinách křesťanství

Hans Küng byl dlouho považován za jakéhosi „rebela“ katolické teologie, ale zároveň vnímán jako někdo, koho je dobré sledovat a  nějak reflektovat. Svědčí o tom i to, že mu v r. 1980 kongregace pro nauku víry odňala kanonickou misi, a sice za kritiku dogmatu o papežské neomylnosti. Proč je potřeba číst Hans Künga dnes, v čem je pro současnou katolickou církev zajímavý – a je to s tou jeho „odbojností“ skutečně stále tak žhavé? Kniha „Žena v dějinách křesťanství“ je spíše syntézou než analýzou, spíše navozuje otázky, popřípadě formuluje nějaké obecnější teze, než že by poskytovala hotové odpovědi. Zároveň je to historický průvodce po dějinách křesťanství – a nutno podotknout, že se člověk chvílemi hodně diví, jak je vůbec možné, že v přístupu k ženským členům církví stále stojíme tam, kde stojíme. Kdo za to vlastně „může“? Küngův pohled na roli žen v křesťanských společenstvích má výrazný ekumenický rozměr – a člověka trochu překvapí, že ani v protestantském prostředí se tato v moderní a postmoderní společnosti dosti akceptovaná a přirozená proměna směrem k rovnoprávnosti zase tak úplně neujala. Na druhou stranu – podle Kunga vlastně vychází z hodně iracionálních, předkřesťanských pověr a „tradic“, které s úspěchem fungují doteď. Jak je možné, že jsou v nás tyto posotoje tak silně zakořeněny?

Nad knihou se společně zamýšlejí redaktorka Hana Svanovská a kněz a církevní historik Tomáš Petráček.