Generální vikář českobudějovické diecéze David Henzl
„Jako plachetnice na moři potřebuje vítr do plachet, tak mladý kněz potřebuje modlitby lidí na lůžku, kteří se blíží k okamžiku smrti.“
Říkal pater David Henzl lidem na sklonku života při jejich doprovázení, když ztráceli smysl života, že vnímá své působení ve spojení s nimi, s jejich modlitbou a obětí. „Jim to opět dalo smysl života a mně sílu.“
Ve svém vyprávění – v den svých narozenin, ve své pracovně na biskupství – se generální vikář českobudějovické diecéze zamýšlí nad smyslem slavení. Vykresluje svou cestu ke kněžství v prostředí rodiny a v blízkosti osobitého římovského kněze, na kterého šířeji a hlouběji zavzpomíná. Živě připomíná okamžiky z působení ve farnosti, kdy pro práci s mladými čerpal i z dovedností, které získal na rodinné chatě. A před rozloučením ještě vedle sebe staví čas, kdy byl knězem právě ve farnosti, a současnost s odpovědností úřadu generálního vikáře.
Generální vikář David Henzl z Českých Budějovic v pořadu Křesťan a svět v neděli 1. 7. 2018 v 17 hodin.
