Křesťan a svět: Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce
Miroslav Esterka pracuje jako obchodní manažer v jedné zavedené zahraniční společnosti. Od začátku si byl vědom, že dokáže mnoho. Ale dlouho si neuvědomoval, kolik ho to může také stát.
Miroslav řídí malý kolektiv spolupracovníků. Talent pro byznys u sebe rozpoznal už v mládí. Šel tedy cílevědomě za kariérou. Věnoval jí veškerý čas i energii. Jeho nasazení se líbilo šéfům a tak ho povzbuzovali. Miroslava těšilo, že jde stále kupředu. Později se ale začaly dít věci, o které už tak nestál.
Miroslavovo nasazení neustálo jeho manželství. S určitým zpožděním si uvědomil, že taktika nátlaku na podřízené není tak efektivní a on sám by se měl začít měnit. Přístup k osobní proměně našel Miroslav ve slovech Žalmu 131, který mu kdysi uložil zpovědník za pokání.
Poutní píseň, Davidova. Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce ani povýšený pohled. Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu, nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše. Čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.
