Českomoravské hledání kořenů za Atlantikem

Přistál v Austinu, hlavním městě Texasu. První problém na sebe nenechal dlouho čekat. Jak se dostat z letiště k lidem, u nichž si e-mailem domluvil setkání a ubytování? Hromadná doprava, jak ji známe v našich větších městech, v USA obvykle neexistuje. Taxík je drahý. A když už se mu to povedlo a konečně zazvonil u kýžených dveří, otevřel mu štěkající pes a poněkud nerudný mladý muž v pubertě. Svou huhlavou angličtinu s texaským přízvukem měnit nehodlal. Ale vše se přece jen k lepšímu měnilo. I v dalších dnech.

Po USA cestoval Miroslav Pfann vlaky, autobusy, auty. Více než deset států tak poznal intenzivněji než z anonymního letadla.

V rozhovoru jsme mluvili o tom, jaký je současný vztah Američanů s českými kořeny k jejich staré vlasti. A zdali ještě něco umí povědět česky. I o tom, jak sledují současnou situaci v Evropě. Je pro ně válka na Ukrajině příliš daleko, nebo není?

Mluvili jsme o setkání s lidmi žijícími, i o setkání s těmi, kdo už na hřbitovech odpočívají u Pána Boha. Jejich jména, a především jména našich vesnic a měst, odkud kdysi připluli do neznámé země, rozechvívají srdce těch, kdo u jejich hrobu stojí. Mnohá taková setkání byla pro faráře Miroslava Pfanna dojemná. Třeba když stál u hrobu muže, který vyrůstal na stejné faře jako on. Tedy ve Sněžném na Vysočině.

A co New York? Je skutečně tak přitažlivý a zvláštní svou obyčejností, jak se o něm říká?

S Miroslavem Pfannem si povídal Daniel Ženatý.

Poslouchejte také na Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.