Jak nás ovlivňuje genetika? Posluchači se ptají Eduarda Kejnovského

Budou to odpovědi na otázky typu: dědí se obezita, dlouhověkost, homosexualita, či jak to mezi sebou mají dvojčata, zejména ta jednovaječná. Dvojčata mají často mezi sebou velmi silné emocionální pouto – někdy si dokážou dokončovat věty nebo mít podobné sny.

Tajemství dvojčat odhaluje například MINNESOTSKÁ STUDIE. Ta zkoumala jev, kdy byla jednovaječná dvojčata rozdělena hned po narození a adoptována různými rodinami. Na takových případech můžeme dobře studovat jak vliv genů předků, tak utváření povahy prostředím. Známá je práce profesora Thomase Boucharda z University of Minnesota, který prozkoumal více než stovku jednovaječných dvojčat vyrůstajících odděleně. Sledoval jejich záliby, oblíbená jídla, zvyky, ptal se jich na to, jak tráví volný čas. Také na sexuální život, náchylnosti k alergiím i zubnímu kazu a na mnoho dalších věcí.
Zjistil, že u fyzických vlastností, jako je výška, otisky prstů a barva vlasů byla korelace velmi vysoká (kolem 90%). Po dvaceti i více letech oddělení vypadala jednovaječná dvojčata skoro stejně. To se ale víceméně očekávalo. Méně samozřejmé to už bylo u jejich váhy, IQ, oblíbených aktivit a preferencí. Tam byla korelace jen 50 až 70%. Zmíněný profesor během svého výzkumu natrefil i na různé kuriozity.
Až anekdotický příklad dvojčat vychovávaných odděleně, kde měla výchova jen pranepatrný vliv, představuje osud Jima Springera a Jima Lewise. I po třiceti devíti letech oddělení se v jejich životech objevily překvapující paralely. Oba si koupili chevroleta, kouřili jednu cigaretu za druhou, okusovali si nehty, měli rádi závody veteránů. Oba si zřídili ve svém domě dílnu. Oba byli dvakrát ženatí, jejich první ženy se obě jmenovaly Linda a druhé také stejně, Betty. 
"I když třeba náboženské přesvědčení, povolání či politické názory dvojčata velmi často sdílejí, těžko lze předpokládat, že jim jejich geny poručily najít si ženy stejného jména.
Pravda, tento případ nás nutí pochybovat, zda existuje vůbec nějaký prostor pro svobodnou vůli a individualitu. Ale řekl bych, že tady velkou roli sehrála i náhoda," říká k tomuto výzkumu E. Kejnovský.

A proč jsou tak často sourozenci odlišní? A jak to vypadá do budoucna s geneticky upravenými potravinami, máme se jich obávat?

O tom všem a mnohém jiném si budeme povídat s genetikem a molekulárním biologem Eduardem Kejnovským z Biofyzikálního ústavu AVČR. 

Pořadem vás provází Iva Horká a za zvukařským pultem je zvukař Roman Kabelka.

Premiérově na vlnách Proglasu uvádíme 22. října 2025 v 9 hodin.

Po odvysílání si tento pořad můžete poslechnout v našem audioarchivu, anebo v podcastových aplikacích Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.