Když se řekne URBANON poprvé, podruhé, potřetí
Již za 6 let stát zcela přestane přispívat na platy duchovních a v roce 2043 zcela skončí i platby státu za církevní restituce. Od toho okamžiku si budou muset církve veškeré financování zajišťovat samy. Nezůstat s rukama v klíně se snaží skupina "zlých kapitalistů" ve službách brněnské diecéze. Činnost se soustředí do holdingové, akciové společnosti URBANON.
Bylo by jistě chybou čekat na tento termín se založenýma rukama, spotřebovávat přicházející náhrady, a doufat, že bude možné po tomto datu zajistit financování jen z výnosů sbírek a stávajícího majetku. Dobrý hospodář si připravuje dlouhodobé zdroje s dostatečným předstihem. Právě s výhledem na ukončení státní spoluúčasti na financování církví založilo Biskupství brněnské holding Urbanon, do kterého vkládá většinu přicházejících náhrad z církevních restitucí s cílem rozumně tyto prostředky investovat a zhodnocovat. Tak, aby v dlouhodobé perspektivě bezpečně zajistily provoz brněnské diecéze.
Našimi hosty jsou natřikrát Petr Prokš, předseda představenstva holdingu Urbanon, a projektový manažer Tomáš Kouřil.
V cyklu Na stole je téma se zabýváme zajímavými tématy. Samofinancování církve je téma jak zajímavé, tak důležité.
V rozhovoru prvním probíráme záměr, etiku, morální zásady podnikání "pro obživu církve", s vyjmenováním projektů brněnské diecéze, podrobněji o průmyslových parcích Smart Zone Mikulov a D1/D2 Storage v Chrlicích.
V audioarchivu.
V rozhovoru druhém zevrubněji hovoříme o podrobnostech takového podnikání, úskalích, výhledech, a podrobněji se věnujeme projektu Kolejní domy Augustin v brněnské Jaselské ulici. Hovory jsou – alespoň pro Brňany a pro ty, kteří Brno znají – natolik zajímavé, že nám to vyšlo ještě na jeden hovor.
V audioarchivu.
V rozhovoru třetím mluvíme obecně o výhodách a rizicích velkých projektů, ohrožovaných mimo jiné nemožností přesných předpokladů budoucnosti. Podrobně se pak věnujeme snad nejzajímavějšímu projektu, totiž areálu Klášter, který je tvořen ulicemi Novobranská, Orlí, Josefská, čili úplný střed města. Starousedlíci si pamatují, že tam bývalo Technické muzeum.
V audioarchivu.
Z těchto hovorů lze vyvodit, zda by měly církve investovat a podnikat, nebo co všechno spadá pod termín "financování církví", pod nímž si mnozí představují jen platy duchovních. Zjišťujeme, jak těžké je investovat s přísnými etickými mantinely, které vyplývají z osoby vlastníka – církevního subjektu. Dozvídáme se, do jakých projektů církevní holding investuje a s jakými obtížemi – způsobenými někdy i prostou lidskou nenasytností a zlými úmysly – se tyto projekty musí vypořádat. A jak je potěšitelné, když vidíme lidi pro věc zapálené, těšící se z dobrého díla, navíc prospěšného kdekomu.
