Vzpomínky hraběnky Elisabeth Dubské čekaly na vydání 20 let

Postupně se však ukázalo, že nejde jen o osobní svědectví. Osud Elisabeth Dubské je zároveň obrazem jedné opomíjené kapitoly našich dějin – života německy mluvících rodin na Moravě, na které jsme se po válce často rozhodli zapomenout. Elisabeth pocházela ze starého moravského rodu Dubských, spjatého s panstvími Hoštice a Zdislavice u Kroměříže. Její rodina patřila ke kulturní elitě své doby: příbuznou byla spisovatelka Marie Ebner von Eschenbach, otec František Dubský byl dramatikem, jehož hry se hrály i ve vídeňském Burgtheater.

Elisabeth, jíž říkali Mädi,  vyrůstala ve vícejazyčném a kosmopolitním prostředí – mluvila česky, německy, francouzsky, později anglicky – a přitom byla pevně zakořeněná v moravském venkově. Její paměti tak nejsou jen osobním vyprávěním, ale citlivým svědectvím o střetu kultur, identity a dějin, které formovaly celý jeden zanikající svět.

Kdo vlastně byla Mädi – hraběnka Dubská – a proč její příběh oslovuje i dnešního čtenáře?
Jak se z původně rodinných vzpomínek stala kniha pro veřejnost? Co prozrazují paměti o soužití Čechů a Němců před válkou – a proč je důležité spíš porozumět než soudit? Jak snadno může být člověk stržen „vírem dějin“, aniž by o to stál? A co si z osudu jedné statečné ženy v neobyčejných časech můžeme odnést my dnes?

O knize Mädi – Paměti Elisabeth Whitby, rozené hraběnky Dubské mluví v pořadu Na stole je téma její autorka Kateřina Hloušková.

Pořadem vás provází Iva Horká, o střih se postaral Roman Kabelka, a můžete si ho poslechnout premiérově ve středu 4. února 2026 od 9 hodin. 

Po odvysílání si oba pořady můžete poslechnout v našem audioarchivu, anebo v podcastových aplikacích Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.