Jan Blahoslav – 500 let

Se kterými přerovskými reáliemi je Jan Blahoslav spjatý? Odkud víme, jak vlastně vypadal? Na kterých místech Blahoslav působil? Které jeho spisy se dochovaly? Čím je – viděno současnýma očima – Blahoslav významný? 

"Blahoslav byl nejen duchovní, ale i archivář a z dnešního pohledu historik. Ve sbírce Nekrologium je zapsán i jeho vlastní životopis. Je zajímavé, že tam zapsal i životopis své matky Kateřiny, přestože to vůbec nebylo obvyklé – zapisovaly se tam informace o duchovních nebo o šlechtických příznivcích, ale v tomto případě Blahoslav udělal výjimku. To znamená, že matka na něj musela mít velký vliv," přemítá kurátorka aktuální výstavy Muzea Komenského v Přerově, Helena Kovářová: "Myslím si, že si ani neuvědomujeme Blahoslavův význam. On to byl, kdo své zaujetí pro lingvistiku přetavil v překlad Nového zákona. Snažil se o vysoký styl jazyka. Chtěl dokázat, že se čeština vyrovná latině – a to se mu podařilo. Při práci na překladu současně vytvářel Gramatiku českou."

Blahoslavovou velkou prací byla redakce kancionálu Jednoty bratrské. Neposuzoval písně jen z hlediska věroučného, ale snažil se je upravovat i z hlediska jazykového a prozodického. Nesetkalo se to v jeho době vždy s pochopením, ale určitě se to vyplatilo, protože písně z tehdejší doby jsou součástí protestantských zpěvníků dodnes.

"Jan Blahoslav byl velmi schopný rétor, psal mnoho obranných spisů, jimiž se snažil obhájit a očistit Jednotu bratrskou z různých nařčení, takže byl pověřován i diplomatickými misemi, například do Vídně nebo Magdeburgu," říká Helena Kovářová. 

Rovných 100 let stojí před Muzeem Komenského v Přerově na Horním náměstí památník Jana Blahoslava z dílny sochaře Františka Bílka – i ten představíme a připomeneme. 

Pořady z našeho audioarchivu naleznete také na Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.