Na scéně

Hraní v divadle a natáčení seriálů je jiný druh práce. Zkoušení nového divadelního představení trvá několik týdnů a na konci přijde generálkový týden, kdy se hra projíždí chronologicky od začátku do konce. "Tam je pak ta šance se do toho opravdu ponořit, namočit, prožít." Seriály se většinou netočí kontinuálně, ale přeskakuje se a v jednom dni se točí obrazy i z více dílů.

"My máme tu výhodu, že nejsme jako jinde v zahraničí na západě, oni hrají jednu věc třeba několik let. My hrajeme každý den třeba něco jiného," odpovídá Lenka Zbranková na otázku, jestli je pro herce důležitá psychohygiena, když sžívání se s hereckou rolí může být někdy pohlcující. "Hygiena je samozřejmě i to divadlo. Mám představení, kde nějaké jauváky umím přes to přeložit, přesít, nějakým způsobem terapeuticky odprožít v tom představení."

Lenka Zbranková se ale nevěnuje divadlu pouze z pozice herce na jevišti: "Jsem divadelník, který stále miluje svoje povolání. Jsem schopná, když mám dvacet představení měsíčně, k tomu všemu ještě čtyřikrát, pětkrát v tom měsíci jít do divadla se dívat, protože mě to nesmírně baví." Řeč došla i na to, co je na herecké profesi nejdůležitější a jak na sebe postavu nechat působit v divadelní roli: "Mám obrovskou radost, když vidím herce, herečku, ještě navíc ji znám, a pro mě je najednou úplně někdo jiný, ale s nějakou nuancí jeho – že tam pořád vidím toho člověka, kterého vlastně znám, ale je to jenom takový 'pel' něčeho. Že to není úplná přestavba toho herce, ale že tam v té postavě je kus toho daného herce."

Jaká role byla pro Lenku Zbrankovou nejtěžší? Jak důležitou roli hraje pro herce schopnost improvizace a do jaké míry ji v nazkoušeném představení lze využít? Odpovědi na tyto a další otázky uslyšíte v rozhovoru, který uvedeme v premiéře dnes, 30. října 2023 ve 20.15 hodin. Rozhovorem provází Jana Rambousková.

Poslouchejte také na Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.