Mimo církve není spásy - z pohledu koncilních dokumentů
S Dr. Michalem Opatrným z Teologické fakulty Jihočeské univerzity reflektujeme tento výrok na základě koncilních dokumentů a také v historických souvislostech, ve kterých byl vysloven. Pořad podává hrubé dějinné shrnutí od IV. lateránského koncilu po současnost. Premiéru naladíte v pondělí 24. srpna 2009 ve 22.00 hod., opakování ve čtvrtek 27. srpna v 16.00 hod.
"Mimo církve není spásy." V kontextu dnešní doby zní tato věta takřka provokativně a ne zřídka je kamenem úrazu současného mezináboženského či ekumenického dialogu. Někdy se tohoto výroku užívá jako argumentu vyjadřujícího přesvědčení, že katolická církev je k dialogu neochotná a zcela nepřístupná. Proto nás zajímalo, kde má tento výrok svůj původ a co v kontextu doby, kdy zazněl poprvé, znamenal.
Téma spásy člověka v souvislosti s příslušností k církvi v dějinách vyvstalo několikrát. IV. lateránský koncil se vymezuje proti vznikajícím herezím albigenských a katarů, kteří se svými bludy z církve de facto sami vylučují. Později se papež Bonifác VIII. touto větou z mocensko-politických důvodů vymezuje proti francouzskému králi Filipovi IV. Zhruba o sto let později se Florentský koncil touto otázkou zabývá znovu. Oproti lateránskému koncilu však říká, že ti, kdo jsou vně církve se do ní mají aktivně začlenit. Také encyklika papeže Pia XII. Mystici Corporis Christi se snaží odpovědět na otázku věčné spásy těch, kdo nikdy nebyli křesťany. Jsme svědky zajímavého dějinného vývoje, posunu v teologickém myšlení a posunu v přístupech k otázce spásy člověka.
Jak se výrok „Mimo církve není spásy“ slučuje se současným učením magisteria formulovaném na II. vatikánském koncilu? I na tuto otázku odpovídá Mgr. Michal Opatrný, Dr.Theol. z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. S ohledem na omezený vysílací čas se jedná jen o hrubý nástin problematiky, který však může posluchači pomoci v dalších úvahách o pojetí misie, evangelizace a apoštolátu v dnešní pluralitní společnosti.
Připravilo českobudějovické studio Jan Neumann, slovem provází Petr Pospíšil.
