Ochrana přírody ve městě

Mnoho lidí si myslí, že ochrana přírody je hlavně o zákazech: co se nesmí dělat, kam se nesmí chodit, říká Jiří Řehounek. Tuto falešnou představu učitel, ekolog, entomolog a člen neziskového českobudějovického sdružení Calla vyvrací příklady, kdy je aktivní činnost člověka pro přírodu nezbytná. Hovoří například o někdejších průmyslových lokalitách jako jsou pískovny, kam je třeba pozvat lidi, aby se koupali, jezdili v okolí na kole a případně i na čtyřkolkách, a tím zvyšovali přírodní rozmanitost.

Přímo v městském parku je také možné podporovat biodiverzitu, a to nijak nákladně. Podle Jiřího Řehounka stačí jen změnit zažité postupy v případě sekání trávy, podpořit ve městech kvetoucí byliny, zlepšit péči o staré stromy namísto jejich bezhlavého kácení nebo umožnit zadržování vody v krajině. Během procházky po Stromovce, nedaleko od obchodního domu, naráží například na vzácný zvonečník černý, který by v případě brzké seče neměl možnost vykvést a dál se rozmnožit.  

Že nejde o „výkřiky ochránců brouků“, ale komplexní přístup nezbytný k správnému fungování živé přírody, jejíž je člověk nedílnou součástí, Jiří Řehounek jen kvituje. A právě ve městě, kde většina z nás žije, je možné s finančně nenáročnými aktivitami na podporu přírodní rozmanitosti začít. Protože pestré žije, monotóní vymírá!   

V reportáži, kterou zpracovala Jitka Skřičková za technické podpory Jaroslava Topinky, se mísí zvuky přírody se zvuky města a hudební linku tvoří symfonická předehra díla V přírodě z pera Antonína Dvořáka.