Příběh převora Libraria

Příběh údajného zpovědníka krále Přemysla Otakara II. nám budou vyprávět archeoložka Zuzana Thomová a kostelník Jiří Míchal. V červnu 2019 byly totiž ostatky Libraria vyzdviženy z kostela Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích a v současné době se s napětím očekávají výsledky výzkumu tělesných pozůstatků a dalších hmotných i písemných pramenů nalezených v místě posledního odpočinku převora a zkoumá se i prostor samotný. Jaký význam to vše bude mít pro historii Českých Budějovic i našich středověkých dějin?

Zuzana Thomová, která se před nedávnem se podílela na vyzvedávání schrány s ostatky převora Libraria z kaple sv. Vavřince a v současné době spolu s kolegy z dalších humanitních a přírodovědných oborů tělesné pozůstatky podrobuje zkoumání, poodkrývá: „Už teď můžu prozradit…, že… v rámci těch pěti kostí, které v té schránce byly uloženy, …jedno je žena, jedno je muž.“ Do jaké míry dokáže za pomoci metod archeologie zodpovědět otázky spjaté s ranými dějinami jihočeské metropole i zrodem zmíněného kostela a někdejšího kláštera dominikánů, jehož byl Librarius prvním představeným? Příběh Libraria dokreslí kostelník Jiří Míchal, který důvěrně zná snad každý kámen a cihlu místa posledního odpočinku převora, zesnulého v pověsti svatosti.

Skutečně Librarius zpovídal Přemysla Otakara II.? „To je můj osobní názor, že tahleta legenda vznikla právě na základě té desky, desky mrtvých, protože tam stojí vedle sebe jméno Přemysl Otakar II. a převor Librarius.“, líčí Jiří Míchal. Podle kostelníka si lidé obě osobnosti spojili kvůli uvedení jmen obou mužů na středověké desce zaznamenávající ty, kteří byli spjati s klášterem a současně na základě předpokladu, že Librarius údajně králi radil ve velmi osobních záležitostech. Když totiž král dlouho marně očekával narození mužského potomka, Librarius prý králi poradil, aby založil klášter, čímž si nakloní Boží přízeň a vytoužený syn (pozdější Václav II. narozený 1271) přijde na svět. Librarius zde tedy vystupuje jako rádce, odkud je už jen krůček k roli zpovědníka. Tuto informaci zaznamenali dominikáni sepisující dějiny kláštera a přitom uvedli, že klášter vznikl dříve než město, to aby vyzdvihli důležitost svého řeholního domu, když v 17. století bojovali o svou holou existenci. Že klášter nemůže být staršího data založení než město samo, bylo podrobeno kritice až ve 20. století, kdy historici začali poukazovat na fakt, že kazatelský dominikánský řád potřeboval pro své působení publikum, tedy početné městské obyvatelstvo. Dnes se uvádí shodné datum založení města i kláštera, totiž 1265.

V příběhu převora Libraria se mísí fakta s legendami, kdy je neustále třeba používat přívlastky „pravděpodobně, možná, snad“. Stejně tak i výsledky výzkumu ostatků Libraria (zemřel 1281) určí, zda se skutečně jedná o tělesné pozůstatky prvního převora dominikánského kláštera v Českých Budějovicích, s pravděpodobností asi na 80 procent, připomíná Zuzana Thomová. Ani špičkový tým vědců nebude mít v ruce tvrdá, nezpochybnitelná fakta. Ale o to přece nejde. Multidisciplinární tým badatelů spolu s představiteli církve chce vykreslit a znovu vyprávět příběh člověka, který rozhodně za vyzdvižení (a mysleme na oba významy slova) stojí.    

V někdejším dominikánském klášteře na Piaristickém náměstí natáčela a v českobudějovickém studiu Proglasu pro vysílání upravila Jitka Skřičková.