Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 - 1282) u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 Křižovníci trvale usidlují u Juditina mostu, kde byl záhy vybudován klášter, špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka.

Hlavním posláním bratří byla špitální činnost, od samého začátku se Křižovníci věnovali duchovní správě na svěřených farách. 

Až do konce 13. století byli do komunity přijímány i ženské členky řádů (např. ve Stříbře), které obstarávaly práci ve špitálech. Nejvyšší představený řádu měl titul Mistra (později Generála a Velmistra). Až do 18. století měl Řád i své laické bratry, později již jenom kněze.

Domácí původ Křižovníků přispěl k mimořádnému vzestupu této řehole již za Václava I.  Největšího rozkvětu dosahuje Řád za vlády Karla IV., kdy spravoval na 60 špitálů, domů a farních kostelů v českých zemích a Uhrách. Na Moravě probošství Hradiště sv. Hypolita u Znojma. Většina z nich, zanikla v době husitských válek. Důležité byly i komendy ve Slezsku: např. Vratislav, Boleslav, Svídnice, Lehnice atd., které působily až do sekularizace v roce 1810.

V novější době spravovali Křižovníci větší počet farností, zejména v západních Čechách (Sedlec, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Cheb, Tachov, Loket aj.), k významným duchovním správám náleží chrám sv. Karla Boromejského ve Vídni.

Se smrtí Karla IV. (29. listopadu 1378) přichází několikanásobná katastrofa nejprve v podobě zničujícího požáru hlavního řádového pražského sídla a největšího ze šesti městských špitálů u sv. Františka při Kamenném mostě. A později v podobě daleko zhoubnější, totiž tak zvaných husitských nepokojů.

Takto navždy zanikly špitály v Sušici, Klatovech, Budějovicích a v Litoměřicích; komendy ve Stříbře, Písku a v Ústí nad Labem. Obrovské škody způsobila třicetiletá válka. Pak po chvílích obnovy přišel osvícenecký císař Josef II., který vyvlastnil řádové špitály. Dříve, než stihl podepsat dekret, jímž měl být ožebračený Řád beze zbytku zrušen, skonal, takže své záměry nestihl zcela naplnit.

Jemu podobní byli později i další "humanisté", kteří rádi pěstovali sociální vymoženosti na troskách dříve kvetoucích charitativních zařízení. Komunistická vláda pobrala vše, co zbylo a v kapli pražského konventu si republikový ministr vnitra nechal zřídit pracovnu. Nyní Řád těžkopádně povstává z trosek, zvolna navazuje na to, co mu jeho svatá Zakladatelka uložila a prosí o Vaše modlitby, aby své závazky mohl opět naplňovat.

Více se o historii dovíte na http://www.krizovnici.eu

A hlavně v pořadu Dotýkání světla. Premiéra je v pondělí 14. 11 2011 ve 22 hodin. Druhá repríza pak ve čtvrtek 17. 11. 2011 v 16 hodin. Nebo kdykoliv náš Archiv.

Na závěr natáčení jsme s fotoaparátem prošli nejzajímavější místa kláštera Křižovníků. Například kupoli a v ní kapli řeholníků s nebem českých světců. Nebo také kapitulní síň.