Husovská dilemata - 4.

"Husovská dilemata" - je také název monografie prof. Ctirada Václava Pospíšila, kterou v edici Studium v roce 2015 vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří.

Při příležitosti 600. výročí smrti Mistra Jana Husa se také my zastavíme nad některými tématy knihy a budeme se ptát:  Kdo byl Mistr Jan? Kým je dnes pro katolíky i náš národ? Kým je pro nás osobně? Jak máme interpretovat husitství?

Ve čtvrtém díle nejprve ukončíme téma předchozího pořadu, kdy jsme hovořili o obrazech Mistra Jana Husa v dějinách. Připomněli jsme také výzvu v chápání Husova odkazu, kterou přinesla monografie belgického benediktina Paula de Vooghta "Kacířství Jana Husa". Nemělo by nás zarážet, že proti úsilí o Husovu rehabilitaci katolickou církví se v šedesátých letech minulého století stavěli evangeličtí myslitelé, kteří tak hájili jednoznačné Husovo začlenění do dějin vlastní tradice. Po prvním vydání Vooghtova díla v právě nastíněném smyslu reagovali význační historii jako František michálek Bartoš a Amedeo Molnár. V jistém ohledu jim ze své strany sekundovali také někteří známí katoličtí historikové jako J. Kadlec, R. Malý, J. Polc a B. Zlámal. Posuzujeme-li postoje zmíněných autorů, měli bychom brát velmi vážně, že vše se odehrávalo v době tuhé nesvobody. Pochopitelně se ale našli také katoličtí myslitelé a historici, kteří Vooghtovo dílo již tehdy vítali.

Dalším důležitým impulsem, který se v dané souvislosti zpravidla připomíná, je tok 1986, kdy polský profesor Katolické univerzity v Lublinu Stefan Swieźawski publikoval v periodiku Tygodnik powszechny článek inspirovaný jeho osobním rozhovorem s Janem Pavlem II. o Janu Husovi. V článku zazněla následující slova:

"Jsem hluboce přesvědčen, že velký český reformátor nehlásal bludy...Jeho teze ohledně církve, za něž vytrpěl ukrutnou smrt, se přece shodují s hlavními směrnicemi eklesiologie hlásané II. vatikánským koncilem...zdá se tedy požadavkem spravedlnosti, aby Svatý otec rozhodl zahájit revizi procesu, který na Kostnickém koncilu Husa odsoudil, a tak tuto velkou, mučednickou postavu očistil od výtek, jež na ní leží neprávem."

Po sametové revoluci při příležitosti první návštěvy Prahy 21. dubna 1990 papež Jan Pavel II. pronesl památný proslov, v němž podtrhl specifický význam úsilí o jednotu mezi křesťany právě v Čechách a vyjádřil pozitivní postoj k postavě Mistra Jana Husa: 

"Bude úkolem odborníků - v prvé řadě českých teologů - vymezit přesněji  místo, které Mistru Janu Husovi přísluší mezi reformátory církve, vedle jiných známých postav českého středověku, jako byli Tomáš ze Štítného nebo Jan Milíč z Kroměříže. V každém případě, odhlédneme-li od teologických názorů, které zastával, nelze Husovi upřít bezúhonnost osobního života a úsilí o vzdělání a mravní povznesení národa. Nejsou to vše prvky, které místo aby rozdělovaly, spíše sjednocují ty, kdo věří v Krista? A není v této době nového začátku takováto snaha o jednotu přímo výzvou vašich dějin?"

Vzdělávací cyklus Husovská dilemata nabízí Audioarchiv.

Knihu prof. Ctirada Václava Pospíšila Husovská dilemata vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní vydří v roce 2015  http://www.kna.cz/