Kostel sv. Václava v Praze na Smíchově

má 130 let od posvěcení. O životě farnosti hovoří P. ThMgr. Jerzy Gapski v pořadu Studia Kristián ve čtvrtek 26.11.2015 ve 22 hod. Repríza je v pondělí v 16.30 hod.
Původní farní kostel sv. Filipa a Jakuba stál na dnešním Arbesově náměstí. První historická zpráva o kostelíku sv. Jakuba něm pochází z r. 1333, kdy při něm již byla fara. Ta však zanikla v husitských válkách a poté náležel kostelík i s osadou pod správu faráře u sv. Mikuláše na Malé Straně.
R. 1702 byla duchovní správa kostela svěřena jezuitům, kteří ji vykonávali až do r. 1749. Toho roku byla na Smíchově znovu zřízena fara, pod níž spadaly obce Smíchov, Zlíchov, Radlice, Hlubočepy a Červený mlýn.
Bohoslužby se ve farním kostele konaly střídavě v jazyce českém a německém, ale později jazyk německý ustupoval, takže německé kázání bylo již jen o pouti sv. Filipa a Jakuba.
Roku 1875 obdržel Zlíchov svého vlastního faráře, čímž farní kostel ztratil filiálku. K nové faře byly přifařeny i Hlubočepy, takže farnost smíchovská obsahovala jen město Smíchov a ves Radlice. Kapacita původního kostelíka již nedostačovala.
Na počátku století byl Smíchov nepatrným místem, ale již v roce 1881 měl 20 000 obyvatel. O rychlosti růstu svědčí i to, že byl nazván českým Manchesterem. Proto po válce s Prusy r. 1866 bylo rozhodnuto vystavět na Smíchově nový, velikosti obyvatelstva přiměřený chrám.
Roku 1885 byl kostel dostavěn a byl zasvěcen sv. Václavovi. Dne 26. září sem byly slavnostně přeneseny sv. ostatky. Druhý den sem přišli pražský arcibiskup František hrabě Schönborn s biskupem budějovickým Dr. Martinem Říhou a světícím biskupem pražským Karlem Schwarzem a některými kanovníky kapituly pražské.
Po vysvěcení měl místní farář Vincenc Švehla významnou řeč. První mši zde měl vikář Hora. Od té doby se zde konají pravidelné bohoslužby a v malém kostelíku sv. Filipa a Jakuba se konaly až do roku 1891 (kdy byl zbořen) jen některé běžné obřady. Poté se stala bazilika výhradním místem pro farní bohoslužby.
Nejen k prohlídce vzácné novorenesanční památky, ale především k modlitbě a na bohoslužby
Pořad Jany Beránkové nabízí k poslechu také Audioarchiv Proglasu.