Dotýkání světla - Křesťanská duchovní zkušenost 2

Křesťanská duchovní zkušenost (KDZ) je základní "stavební prvek" teologálního života. Je také  je jednou z klíčových, ústředních kategorií Spirituální teologie.

Malé dějinné panoráma:

a) Písmo svaté zaznamenává ne jednu KDZ, ale pluralitu zkušeností a duchovních tradic. Jsou různé spirituality: např. jahvistická, elohistická, deuteronomická, kněžská, prorocká, sapienciální, žaltáře, apokalyptická, synoptická, pavlovská.... Stálými prvky jsou : 1. dějinné Zjevení (jako událost, příběh) 2. prostorové Zjevení ( v díle stvoření, zákl. zkušenost šekináh - přebývání Boha uprostřed lidu) a 3. Zjevení ve slově (tvůrčí dabar: kosmický, etický a osobní rozměr).

Patristickou dobu charakterizují tři důležité momenty:  1. konfrontace se židovstvím a přijetí pohanů do církve, 2. mučednictví, a 3. prvotní mnišství.

b) Středověk je různorodý. Má 1. řeholní instituce ( benediktiny, premonstráty, žebravé řády...) , 2. mystiku (Eckhart, Tauler, Ruusbroec, Suso), "ženskou" mystiku ( Luitgarda, Matylda z Magdeburgu, Gertruda Velká, Hadewijch, Angela z Foligna, Juliana z Norwiche) a 3. Devotio moderna (výhradně asketicky laděný směr/Následování Krista/).

c) Novověk přináší kontrasty: nejprve rozkvět v Itáii , Španělsku a Francii, pak úpadek (18. stol.: kvietismus, jansenismus) a nakonec "svítání" ve 2. pol. 19. stol.. Velké postavy a proudy: Filip Neri, Kateřina de´Ricci, Magdaléna de´Pazzi, Pavel od Kříže, Alfons M. Liguori, Ignác z Loyoly, Terezie od Ježíše, Jan od Kříže, Jan z Avily, František Saleský, Pierre Bérulle, Vincenc z Pauly, Ludvík M. Grignon z Montfortu. Obrat k lepšímu: A. Rosmini, J. H. Newmann, P. Guéranger, Don Bosco, Ch. de Foucald, Terezie z Lisieux.

d) Současnost je velmi pestrá, jsou však pro ni typické dva důležité fenomény: sekulární instituty (obnovení laického zasvěceného života/panny, vdovy, poustevníci/) a církevní hnutí (laická, charismatická zkušenost, komunitní styl, univerzalita, ekumenická a mezináboženská otevřenost, angažovanost v církvi)

Křesťanskou duchovní zkušenost rozpoznáváme jako autentickou podle toho, že 1. v sobě shrnuje společný smysl i ostatních věřícíh, 2. do jejího rozlišování zapojujeme intuici i lidský rozum, 3. vždy jde o zkušenost s následováním Krista, které za 4. nese plody Ducha (např. podle Gal 5,22, avšak i na základě lásky).

Pamatujme, že autentická křesťanská zkušenost nevede automaticky k autentickému křesťanskému životu.