Liturgie svátostí – Svátost pomazání nemocných
Mazání olejem nemocného je odpradávna symbolem léčení a uzdravování. S příměsemi různých bylin může mít také kosmetické účinky. Křesťanská svátost zdůrazňuje vedle léčení těla současné uzdravování duše člověka, když se u nemocného modlí jeho rodina a přátelé. Poslouchejte náš rozhovor o pomazání nemocných s prof. P. Františkem Kunetkou v pondělí 30. května 2011 v 16.00 hodin.
Přijetí pomazání nemocných nepodmiňuje věk, ale pouze zdravotní stav a předchozí přijetí křtu. Ještě dodnes se ale mnoho křesťanů zdráhá tuto svátost přijmout dříve, dokud nejsou na smrtelné posteli. Mělo by se tedy jednat o poslední pomazání. Ale tak tomu není. Pro poslední okamžiky lidského života má církev jinou svátost, tzv. viatikum. Je to poslední přijetí eucharistie.
Kněz maže nemocného na znamení podpory a posily, které mu chce dát Bůh sám. Občas se dokonce stane, že bezprostředně po pomazání dojde i k tělesnému uzdravení (zázrak). Mnohem důležitější je, co se odehrává v nitru pomazaného. Jeho duše je silnější a disponovanější ke zvládání utrpení. Ideálním místem k přijetí této svátosti je domov společně s rodinou. Ale samozřejmě je možné liturgii pomazání slavit kdekoliv podle potřeby.
V pořadu o svátosti pomazání nemocných se zamyslíme i nad slovy modliteb při této liturgii a historickým kontextem slavení pomazání.
Reprízy naladíte ve čtvrtek 2. června v 00.05 a v neděli 5. června v 10.30.
