Nové botky, lehký krok, ať se daří nový...

Moje jeden a půl letá dcerka dostala před pár dny nové boty. Už to bylo akutní, staré ji tlačily, byly jejími prvními krůčky pořádně sešlapané a okopané. Obřadně jsme se s nimi rozloučili. Na nových mi záleželo - chtěla jsem pro její nožku to nej. Po dlouhém, shánění, přebírání se regály i peněženkou se zadařilo. Kvalitní obuv úměrná ceně skončila u nás v předsíni. Růžové kozačky malou nadchly od samého začátku. Kdykoliv prošla kolem, snažila se do nich dostat. A tak byly na nějaký čas domácí papuče vyměněny za tuhle novinku. Trénovala nanečisto. A nechtěla je dát z nohy. A já si představovala, kam všude s nimi půjde, které cestičky v nich zdolá a kam ji zavedou. Před prvním použitím jsme je řádně naimpregnovali. Když jsme pak vyrazili naostro, byla celá blažená. Růžovky jí na nožkách zářily novotou. Musela v nich sice vyzkoušet kdejakou kaluž, rantlík, zablácený schodek, ale od toho je má. Následky nebyly až tak tragické díky naší prevenci. Doma jsme je dali zase do pořádku a srovnali v předsíni. A co bude dál, to se uvidí...

 I my máme za sebou rok. Pořádně ochozený. Sešlapaný, použitý. Vyrostli jsme z něho a obřadně se s ním rozloučili. S nadšením jsme přivítali rok nový. Neomšelý, vonící novotou, představami, lákavý čímkoliv, co kdo máme rádi. Nebyla nám sice dána možnost tréninku nanečisto, ale neopakuje se to svým způsobem stále dokola? Vždyť už v tom umíme chodit! A tak rovnou do terénu. Jsme natěšení, opatrní a nechceme v těch našich nových botách udělat hned staré známe kopance. Studujeme bedlivě, kudy našlapujeme, kráčíme opatrně, než nás strhne proud všedních dní. To pak nemineme ani ty kaluže a bláto a jistě nejednou stoupneme i do... něčeho horšího. Jistě nám to bude líto, vždyť ty boty byly tak čisté  a naše kroky v nich plné odhodlání... Nebojme se průběžně a pořádně impregnovat tím nejlepším přípravkem. Bez obav pak můžeme vyrazit do nepohody. A i když si něco doneseme domů na podrážce, víme, jak to dát do pořádku. Holt jsme jen prostí poutníci v obyčejných botách, které na konci tohoto nového roku budou zas pořádně sešlapané. A nezáleží přitom na typu, značce či ceně, byť na tom mnohdy lpíme. Důležité je přece, kudy nás povedou, u koho se zastaví, kde po nás zanechají stopy. Kde a kdo je ta jediná správná Cesta. Na tom záleží! Ale to my dávno víme, ne? Tak ať se nám dobře šlape. Šťastnou Cestu. Magdalena Strejčková.