Dopis nemocným - srpen 2013
Drazí nemocní! Už je tu srpen! Pesimista by řekl: Polovina prázdnin už je pryč; ale optimista se těší, že ještě je před námi celý měsíc!
Dopis nemocným - srpen 2013
Drazí nemocní!
Už je tu srpen! Pesimista by řekl: Polovina prázdnin už je pryč; ale optimista se těší, že ještě je před námi celý měsíc! Buďme jako děti, ty to prostě neřeší. Radují se a užívají volna, jak jen to jde. Třeba namítnete: Jaképak my máme prázdniny? V nemocnici či doma na lůžku, jak se můžeme při všech bolestech a trápeních všeho druhu radovat? Věřím, vždyť i bez nemocí je realita všude kolem velice špatná. Nejdříve rozsáhlé povodně, teď zase hrozící sucho, jaká bude úroda? Drahota poroste ještě víc, lidí bez práce neubývá, ba právě naopak; opravdu to nejsou žádné radostné vyhlídky. Jedině lumpárny všeho druhu se vzmáhají stále víc. Podvádí a krade se nejen na ulicích, ale i na těch nejvyšších místech. Dá se vůbec ještě někomu věřit? Jak je možné, že se zlo tolik vzmáhá?! A právě tu jsme u toho! Nesmíme se nechat tím zlem zahlušit, nesmíme je vpustit do svého srdce. Věříme přece, že Bůh je s námi a On „je dobrý, veškeré dobro, nejvyšší dobro“, jak říká sv. František z Assisi v jedné ze svých modliteb. Nesmíme se nechat ovlivnit vším ošklivým, co slyšíme. Pokud nás různé zprávy skutečně zneklidňují, neposlouchejme je. Jan Werich (jak jsem vyluštila v jedné křížovce) řekl, že ´Televize není zlá, dá se vypnout´. Nuže, vypínejme vše zlé, co nás naplňuje strachem a obavami. Všechno má vždy rub a líc, buďme tedy kritičtí a nevěřme hned všemu, co se nám předkládá, když tu druhou stránku věci neznáme. A hlavně vybírejme si, co chceme slyšet.
Minulý měsíc byl toho plný! Oslava krásného výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě, stejně tak jako nabité brněnské výstaviště při charismatické konferenci nás muselo naplnit radostí. Tam při závěrečné mši se kardinál Miloslav Vlk též zmínil i o nové encyklice Světlo víry papeže Františka, kterou vlastně začal psát už Benedikt XVI. a která se vztahuje k probíhajícímu Roku víry. Dále ve své homilii zdůraznil, jak je třeba stále oživovat svůj osobní vztah k Bohu a žít pro druhého! Pak budeme šťastní. To neplatí jen pro nás, ale pro celou společnost! Nu a nakonec Světové setkání mládeže se Sv. Otcem Františkem v Riu de Janeiru. Hned první den své návštěvy se zmínil o světle, které září z víry a prosil, ať máme otevřené oči tomuto světlu. Připomnělo mi to modlitbu z Nového Zélandu, kterou jsem si vystřihla z Katolického týdeníku: „Pane, dej nám oči, které uvidí člověka, uši, které ho uslyší a srdce, které ho pochopí. Ruce, které se naučí pomáhat a uzdravovat. Nohy, které nebudou váhat přispěchat na pomoc. Srdce, která se radují, když se někdo směje, ústa, která potěší. Díky za všechny dary, pomoz nám zůstat bdělými, ukaž nám, Pane, že nic nemáme jen sami pro sebe.“
Věřte, že tato modlitba, braná doslova, nás naučí radovat se, že jsou ještě měsíc prázdniny. Už jen kvůli radosti těch dětí.
Moc Vás zdravím
Sestra Pavla
