Je jí 92 let, přesto se pustila do novinařiny
Je jí dvaadevadesát a její životní elán by jí mohl kdekdo závidět. Řeč je o paní Martě Hrachovcové ze Vsetína, obyvatelce Domova pro seniory na Ohradě, která se na počátku letošního roku pustila společně se svými kolegyněmi do odvážného projektu. Rozhodly se totiž, že budou vydávat nejen pro své spolubydlící miničtvrtletník. Marta Hrachovcová se stala jeho šéfredaktorkou, je tak bezpochyby nejstarší novinářkou široko daleko. Některé ze svých esejů přečte a o svém životě povypráví v rozhovoru s redaktorkou Radkou Rozkovcovou ve čtvrtek 27. května 2010 v rámci pořadu z cyklu Vítejte, senioři! krátce po 9.30. Po odvysílání hledejte pořad v našem audioarchivu.
Miniplátek, jak se drobná tiskovina obyvatel Domova pro seniory na Ohradě jmenuje, je čtyřstránkové periodikum, které informuje obyvatele domova a jejich příbuzné a známé nejen o dění v budově, ale i mimo ni. Nechybí zde ani rubriky jako minipovídka, slavná osobnost, vtípky, křížovka či společenská rubrika. Čtenáři se dozví také řadu zajímavostí a kuriozit. Věděli jste například, že cigaretový zapalovač byl vynalezen dříve než zápalka? Nebo že přetahování lana bylo na počátku minulého století olympijskou disciplínou?
Velký podíl na obsahu má právě Marta Hrachovcová, dlouholetá pedagožka a ve své době uznávaná metodička výchovy, která byla za svou práci mnohokrát oceněna. "Ráda a hodně čtu a sbírám myšlenky. Ty se mi v hlavě hromadí a protože špatně spím, píši si eseje na různá témata. Každé pondělí ty své myšlenky přednáším svým spolubydlícím. Jednou jsme se takto sešli, debatovali jsme a došli jsme k názoru, že budeme vydávat vlastní tiskovinu a dohodli jsme se i na obsahu. Navrhnu ale změnu, chybí mi tam poezie," rozpovídala se šéfredaktorka.
Svůj věk však nevidí jako žádný hendikep. Spíše naopak. "Stárnu ráda. Každý rok navíc mě dělá šťastnější a vyrovnanější. Ráda se vracím a zkoumám svou minulost. Nic mě tak nedovede fascinovat, jako běh mého vlastního života," píše v jedné ze svých úvah Marta Hrachovcová, která hledá na stáří to krásné a pozitivní a vyzývá k tomu i své spolubydlící. "Přemýšlejme, co dělat, abychom čas na stáří prožívali v pohodě slunných dnů. Zákonitě budou přibývat fyzická omezení spjatá se stárnutím. Přijdou poruchy paměti, proměnlivá bude i psychika. Připravme se na ně, ať v nás nevyvolávají deprese," to jsou další myšlenky dvaadevadesátileté ženy, která se v podobném duchu obrací ve svém úvodním příspěvku také na čtenáře nového časopisu: "Časopisem budeme tlumočit myšlenky a události, kterými se zabýváme ve dnech samoty. Každodenním programem se snažíme být aktivní, a to nám dává sílu žít. Kniha našeho života se ještě nezavřela, čtěte ji tedy s námi."
První číslo Miniplátku vyšlo 1. dubna 2010 nákladem 150 výtisků. Jeho vydání financuje Diakonie ČCE – středisko Vsetín, která domov pro seniory provozuje. Kromě Marty Hrachovcové do něj přispívají i další obyvatelé domova, mezi nimi například sedmaosmdesátiletá Ludmila Foltýnová, či sociální pracovnice. Šéfredaktorka však prozradila, že periodicita i množství výtisků bude do budoucna záviset především na samotných čtenářích. "Uvidíme, jaký bude zájem," uzavřela Marta Hrachovcová.
(článek využívá zprávu tiskové mluvčí vsetínské radnice, Evy Stejskalové)
