Bývalý vojenský kaplan, farář Pavel Ruml: Byli jsme exoti

Pavel Ruml byl jedním z pěti prvních vojenských kaplanů AČR. Na tuto dobu vzpomíná: „Byli jsme exoti. První spojitost – ta horší – byla s Haškem a jeho feldkurátem Katzem, ta druhá, lepší, byl MASH. Tohle měli vojáci jako představu, jak bude duchovní služba vypadat.“ Bylo tedy třeba tuto službu budovat ze spodu, krůček za krůčkem. Bylo to jednodušší tím, že primárně jsou kaplani vojáci a účastní se tedy veškerého vojenského života. „O armádě se vtipkuje, že se v ní dlouho čeká, aby se pak honem spěchalo. A někdy ta práce má podobu, že půl dne dřepíte pod stromem a čekáte, ale v tom bylo kouzlo našeho pronikání do služby, že jsme tam seděli s těmi vojáky, že jsme si nejeli odpočnout do svého kanclíku.“ Zároveň je Pavel Ruml pyšný na ekumenickou spolupráci s ostatními duchovními v čele s nynějším plzeňským biskupem mons.  Tomášem Holubem.

„V posledním roce velmi narostla bolet mezi lidmi. Takže když pak přijde na to, kdo jsem, tak se lidé svěřují. Svěřují se automaticky, protože farářovi se to sluší a patří, ale v poslední době to nabralo na obrátkách, protože je kolem nás víc bolesti, víc strachu a víc smrti.“ popisuje Pavel Ruml svůj dojem z dnešní doby. Lidé podle něj především očekávají, že je vyslechne, což je pro něj mnohdy náročný úkol, protože má podle svých slov ukecanou povahu. „Pán Bůh mě vytrestal, takže když jsem se narodil jako ukecanej a drželo mě to hrozně moc dlouho, udělal ze mě nemocničního kaplana a jediný úspěch u nemocničního lůžka je, když mlčíte. Takže já jsem sedm let v ÚVN mlčel,“ uzavírá.

Celý rozhovor je k dispozici v audioarchivu.