Historie a její příběhy nemůžou člověka nepoznamenat, říká historik Eduard Stehlík
„Stačí se podívat kousek za naše hranice, na místo, kam doletíte letadlem za jednu hodinu, a zjistíte, že brutální válčení, vraždění, znásilňování a popravy jsou běžnou součástí života mnoha lidí, kteří žijí v našem světě, který považujeme za naprosto bezpečný,“ upozornil ve vysílání vojenský historik a plukovník v záloze Eduard Stehlík – host pondělního Dopoledne s Proglasem.
Spisovatel a oceňovaný odborník na vojenské dějiny Československa v letech 1914–1956, autor desítek odborných studií, knih i výstav pro naše vysílání dále poznamenal, že období míru, které Evropa zažívá, je do značné míry v lidských dějinách výjimečné. Měli bychom být za ně zvláště vděční, protože v poslední době některé země začínají měnit pravidla. „Je potřeba o těch věcech, ke kterým dochází, mluvit a postavit se k nim jasným způsobem. V roce 1938 si celá řada západních zemí myslela, že když obětují malé Československo, že tím pádem zabrání válce. Ukázalo se, že pravdu měl tehdy Winston Churchill, který po ´Mnichovu´ řekl, že vláda jejího Veličenstva mohla volit mezi hanebností a válkou; zvolila hanebnost, bude mít válku. Bojím se toho, aby usmiřování některých agresorů nepřerostlo k tomu, že i v době, kdy můžeme zašlapat malý ohníček bez větších problémů, se do toho necháme vmanipulovat a potom budeme hasit obrovský požár, který si vyžádá miliony lidských životů,“ poukázal na zásadní moment v dějinách Eduard Stehlík, který v současné době působí také jako ředitel Památníku Lidice.
Jak se autor knihy Češi proti Hitlerovi, expert, který z bývalých Lidic dovede pojmenovat každý statek a ví, kdo kde žil, vyrovnává se zjištěnými skutečnostmi plnými násilí a zvěrstev? I to prozradil v rozhovoru s Marcelou Kopeckou, který si můžete poslechnout v audioarchivu.
foto: Marcela Kopecká, Radio Proglas
Související články
Stehlík: Tím, že hovoříme o jejich nejvyšší oběti, děláme z obyvatel Ležáků nesmrtelné
Právě dnes si připomínáme 78 let od vypálení obce Ležáky na Chrudimsku. Jen 14 dnů po vyhlazení Lidic je potkal stejný osud. V případě Ležáků gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. O širším kontextu a odkazu ležácké tragédie, stejně jako o aktuálním stavu pietního území v souvislosti s povodněmi jsme hovořili s ředitelem Památníků Lidice a Ležáky Eduardem Stehlíkem.
