Historik Blažek: Jan Palach velmi silně věřil na roli jednotlivce v dějinách

Historik Blažek: Jan Palach velmi silně věřil na roli jednotlivce v dějinách

Pořad v souvislostech


Jan Palach
Budeme vysílat

Nemocníční kaplan a doba Covidová
Rok s covidem v kulturní karanténě
Rok s covidem v kulturní karanténě
Vysílali jsme

Nemocníční kaplan a doba Covidová

Rok s covidem pohledem ekonoma

Rok s covidem pohledem ekonoma
Audioarchiv

Sebeobětování studenta Jana Palacha, který se před padesáti dvěma lety upálil na protest proti utužení komunistické totality po srpnové sovětské okupaci, si připomínají lidé v celé České republice. Svíčky a věnce pokládají na místě činu pod Národním muzeem nebo u jeho rodného domu ve Všetatech. Hostem vysílání Proglasu byl historik Petr Blažek, který popsal Palachovu osobnost i jeho motivaci k upálení 16. ledna 1969.

Letošní uctění památky Jana Palacha neprovázejí davy lidí ani pietní akce, kvůli pandemii koronaviru musejí zájemci vzpomínat na upáleného studenta spíše individuálně a komorně. Nejen v Praze, kde k činu došlo, ale na mnoha místech České republiky. V Poličce je možné navštívit expozici o životě tohoto studenta nebo se například připojit k iniciativě za udržení plápolajícího ohně po dobu 52 hodin.

Hostem pátečního Dopoledne s Proglasem byl historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se odkazu Jana Palacha a jeho osobnosti věnuje. Z nasbíraných informací z archivů a výpovědí pamětníků zjistil, že Palach se nadmíru zajímal o historii a věřil, že jednotlivec je v dějinách důležitý. „Podle výpovědí jeho přátel se často stylizoval do role hrdiny, který přinese oběť národu,“ řekl Blažek a vzpomněl i na jiné případy upálení studentů, kteří mohli smýšlet podobně. „Byl asi velmi citlivý k nespravedlnosti a velmi silně věřil v hodnoty, které mu byly vštěpované od dětství. No a ta tragédie v podobě srpnové okupace pro něj byla rozhodující a on si zvolil tu strašnou cestu upálení po vzoru vietnamských buddhistů.“

Podle Blažka vnímal Palach radikální čin upálení se jako nutnost k tomu, aby se poměry v komunistickém režimu změnily. „Na ten čin se připravoval delší dobu. Upálení si možná zvolil až pár dní předem, ale věděl, že chce nějakým činem změnit smýšlení světa,“ sdělil historik Blažek a dodal, že až po Palachově smrti se našly některé zbraně, které student před rodinou schovával. S partou přátel se zase Palach snažil obsadit rozhlas, o tom se ale v té době nemluvilo. Blažek tak nevnímá jeho čin jako „blesk z čistého nebe“, ale spíše coby vyústění jeho předchozích snah zvrátit komunismus v Československu.

„Jeho jméno všichni znali a byla to v té době taková noční můra pro komunisty,“ řekl Blažek a doplnil, že v současnosti je Palachův čin důležitý hlavně pro zamýšlení se nad svobodou a životem samotným.