Jak čelit omezením daným pandemií? Své postřehy nabídli čtyři duchovní.

Farář Josef Prokeš z Vodňan a poutního místa Lomec nově kromě bohoslužeb na YouTubekanále nabízí i komentáře ke kapitolám encykliky Fratelli tutti: „Papež v ní říká, že pandemie odhalila naše falešné jistoty a ukázala, že nejsme schopni tvořit věci společně. Nezůstává ale jen u tohoto tvrzení, ale svým způsobem provokativně burcuje k řešení, protože se to dotýká nás všech, každého jednotlivce,“ vyložil dnes Proglasu. 

Kněz a přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK Marek Orko Vácha přiblížil přístup lékařů ke stále zvyšujícímu se počtu hospitalizovaných lidí: „Snažíme se, aby tzv. italský scénář nenastal, aby nedošlo k prioritizaci pacientů. Věřím tomu, že, i přes opětovný včerejší nárůst nemocných, každý, kdo bude potřebovat, najde své lůžko a péči. Když jsou někde plné kapacity, řeší se převoz tam, kde je volno, i třeba do okolních států, které nabídly pomoc.“ Ocenil práci zdravotníků, kteří pracují s nasazením, ale vyzval i k péči o duše, do které se může zapojit každý v místě, kde se nachází. "Jde o to být citlivý ke svému okolí a zeptat se, jak se druhý cítí, zda něco nepotřebuje, a třeba zůstat s někým i hodinu na telefonu," zmínil P. Vácha.

Do aktivní pomoci se zapojili např. kněží plzeňské diecéze. V Domově sv. Alžběty, kde plošné testování odhalilo několik nákaz koronavirem. Z důvodu karantény většiny pečovatelek a sester nyní v Domově vypomáhají dobrovolníci, mezi nimi i P. Pavel Petrašovský a P. Libor Buček. Oblát Vlastimil Kadlec pomáhá v sociálních službách města Plasy a při tom si uvědomil, že čelí misijní výzvě. „Zjištění vlastní zranitelnosti nás paradoxně otevírá autentickému setkání s Kristem, protože tím, jak nám vypadlo vše z rukou, otvíráme daleko větší prostor Božímu působení, kudy může do našich životů vstoupit a kde konat. Můžeme se daleko víc opřít o Jeho hlas a pomoc, pokud si svou zranitelnost přiznáme a přijmeme Ho,“ podotkl P. Kadlec s upozorněním, abychom se nesnažili rychle svými silami postavit to, co Bůh třeba skrz tuto situaci chtěl zbořit.

Boromejka Angelika Pintířová toto období, které prožívá mimo jiné v pražské nemocnici pod Petřínem a tamním kostele sv. Karla Boromejského, označila za prodlouženou Noc kostelů. Popsala, jak se zde lidé duchovně občerstvují a vyzvala k obnovení důvěry v Boha: „Křesťané předchozích staletí také procházeli vším možným a vytrvali. Při vší křehkosti je zde Bůh, který nás drží. Někdy nezbývá nic jiného než se položit do Jeho ruky a říct si, že nejsem tady sama.“