Jak na dezinformace - příručka pro žáky a studenty

Samotný pojem mediální gramotnost definoval K. Strachota takto: „Je to schopnost vyhledávat samostatně potřebné informace, posuzovat důvěryhodnost mediálních sdělení. Rozlišovat ta, která jsou založena na faktech, od manipulativních. Umět využívat potenciál moderních technologií se znalostí jejich rizik, která jsou značná.“

Pro sestavení příručky vycházeli z analýz Iniciativy c19 dezinfoservis, která od jara sledovala veškerý obsah sociálních sítí o koronaviru, prověřovala různé hoaxy a fake news. Podle Strachoty autoři využívali také zpráv Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Základní metodu pro třídění informací Strachota nazval Pět klíčových otázek: Kdo je autorem sdělení, co je obsahem, komu je určené, jak se snaží upoutat mou pozornost a proč bylo sdělení vytvořeno. K tomu dodal: „Ať už člověk posuzuje reklamní billboard nebo facebookový status, může tuto metodu aplikovat. Tím získává kritické myšlení a je dlouhodobě odolnější proti různým manipulacím. My s touto metodou pracujeme více než deset let a od vyučujících máme potvrzeno, že funguje.“ Zároveň však upozornil, že na většině škol České republiky se věnuje mediální výchově malá pozornost.

Celý rozhovor s Karlem Strachotou z Člověka v tísni si můžete v rámci pořadu Dopoledne s Proglasem poslechnout v audioarchivu.