Jana Horváthová o Muzeu romské kultury: Usilujeme o dialog kultur

V roce 1971 se ve Velké Británii konal první mezinárodní kongres Romů. Také na jeho připomínku vznikl tento slavnostní den. Tohoto setkání se účastnili i zástupci z tehdejší ČSSR, kde v té době poměrně nově existoval Svaz Cikánů-Romů. Podle Jany Horváthové ještě tehdy představitelé Svazu stále věřili v obrodu komunistického režimu a i kongres v Británii se nesl v levicovém duchu. Tyto ideály ovšem brzy vzaly za své, když s postupující normalizací byl Svaz Cikánů-Romů zakázán.

„Romská kultura je, stejně jako jiné kultury, velmi zajímavá a pestrá. Má svůj vzácný jazyk. Ten je vlastně největším bohatstvím romské kultury a je tedy jednou podstatnou věcí, která by neměla zaniknout,“ uvádí paní Horváthová a dodává, že bohužel právě romština je momentálně na ústupu. „Má na to vliv samozřejmě i minulý komunistický režim, který v rámci asimilace označoval romštinu za hantýrku a celkově tu kulturu ponižoval, takže Romové nabyli velkého pocitu méněcennosti, z kterého se dodnes nejsou schopni vzpamatovat,“ hodnotí ředitelka Muzea romské kultury.

Právě Muzeum romské kultury se snaží přispívat k dialogu o integraci a začlenění romské menšiny do společnosti. „Nechceme se jen uzavírat do našich sbírek a dějin. (…) To je právě i součást našeho motta: ‚Jsme prostorem pro setkávání kultur. Uchováváme doklady romské historie jako součást evropského dědictví. Vychováváme mladou generaci k toleranci a interkulturnímu myšlení. Přispíváme k boji proti xenofobii a rasismu. Otevíráme cestu ke kořenům romské identity. To vše děláme pro vzájemné porozumění. Pro dialog kultur. Pro nás.‘“ uzavírá Jana Horváthová.

Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.

foto: Romská pouť na Svatý Kopeček, 2009, archiv Radia Proglas