Jitka Modlitbová: Příčinou ztráty domova je vždy soubor nešťastných životních situací
SRDCE BOHU, RUCE LIDEM je slogan Armády spásy. "Jsme tu pro ty, kteří potřebují pomoc. Pro ty, kdo se ocitli bez střechy nad hlavou, stejně jako pro osamělé a hledající," stojí na stránkách této organizace. O službě lidem, která vychází z křesťanské víry, jsme mluvili s Jitkou Modlitbovou, ředitelkou Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše Armády spásy v Praze.
„Napadá mě jeden z klientů našeho azylového domu. Když jsme se spolu potkali poprvé, řešili jsme nějakou administrativní záležitost,“ odpovídá paní Modlitbová na otázku, zda mají některé osudy klientů centra šťastný konec, a pokračuje: „Přestože byl relativně mladý, byl úplně vyhaslý a hodně uzavřený. Nechtěl nám říct, co všechno ho trápí, jaké všechny problémy má. Tak jsme do něj s kolegyní lidově řečeno hučely, že když se nesvěří, nemůžeme mu pomoct a že se nemusí stydět. (…) Díky neustálé práci jedné z kolegyň, která s ním debatovala (…) se jí to podařilo. Pán začal řešit své problémy, ať už se to týkalo dluhu anebo psychické situace. A letos v únoru, když od nás odcházel do jiného ubytování, se za mnou zastavil a velmi děkoval za přístup této kolegyně, která mu opravdu změnila život.“
Armádu spásy založil v Londýně metodistický kazatel William Booth v roce 1865. V roce 1919 byla založena první pobočka i na našem území. V 50. letech však musela Armáda spásy přerušit svoji činnost. „Pro část členů to znamenalo i trestní stíhání. Zmínila bych příběh Josefa Korbela, což byl jeden z důstojníků Armády spásy, který byl několik let i v pracovním táboře a tady o tomto zážitku napsal knihu V nepřátelském táboře,“ uvádí náš host.
Hlavní činností organizace je péče o lidi bez domova. Dle Jitky Modlitbové jsou příběhy lidí na ulici souborem vícero nešťastných situací, které je o bydlení připravily. Jako nejčastější příčiny vidí dluhy a finanční problémy vůbec, pak nejen fyzický zdravotní stav, závislosti. „Zmínila bych i další velkou skupinu, ze které přichází spousta našich klientů, a to jsou lidé opouštějící nějaké instituce. Ať už jsou to věznice, nebo náhradní rodina, dětské domovy. Bohužel velká část našich klientů vyrostla v dětských domovech,“ uzavírá ředitelka Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše.
Jaké všechny služby centrum nabízí? A jak se práce v soc. službách proměňuje? Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.
foto: Kateřina Rózsová, Radio Proglas
