Michal Marek: Dopady klimatické změny prožíváme i my

Michal Marek: Dopady klimatické změny prožíváme i my

Pořad v souvislostech


Den Země 2021
Budeme vysílat

Na pomezí astronomie a víry
Dopoledne s Proglasem
Dopoledne s Proglasem
Vysílali jsme


Nové vedení Českobratrské církve evangelické

Nové vedení Českobratrské církve evangelické

Církev jako bezpečné místo - s P. Hansem Zollnerem o ochraně před zneužíváním
Audioarchiv
21. dubna 2021 Dopoledne s Proglasem Autor: Filip Breindl

Hostem Dopoledne s Proglasem byl Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. V souvislosti s čtvrtečním Dnem Země jsme s ním hovořili o současných výzvách ve vztahu k životnímu prostředí.

Globální změna, kterou ústav vedený profesorem Markem zkoumá, se týká nejen klimatu, ale i třeba pohybu zboží, vývoje ekonomických vztahů, dopravy, lidské migrace. "Klimatická změna je podmnožinou globální změny," vysvětluje Michal Marek. "Pozorujeme velmi výrazný trend ve vývoji Země, který je bohužel způsoben chováním nás lidí, naší civilizace. Všechny projevy tohoto vývoje - v atmosféře, v ekosystémech, ale i v lidské společnosti - jsou tématem badatelské práce v našem ústavu," popsal s tím, že i řada dějů souvisejících s pandemií koronaviru vyvolává pozornost akademiků.

Sucho je podle profesora Marka viditelným znakem klimatické změny u nás a na problematické situaci nic nemění ani skutečnost, že máme za sebou srážkově poměrně vydatnou zimu. "To, co jsme prožívali v posledních letech, je neuvěřitelné a bezprecedentní," říká ekolog a vyjmenovává problémy se zásobováním obyvatelstva vodou, s ohrožením zemědělské produkce či energetiky, či příspěvek sucha k masivnímu úhynu lesů.  I když je role jednotlivce v globálním vývoji nepatrná, Michal Marek doporučuje jako formu osobní reakce na uvedené změny řídit se heslem "jednej lokálně, mysli globálně": "Pokud tu plastovou láhev vyhodím do tříděného odpadu, přispívám - ano, velmi minimálním způsobem, ale přece - i k tomu, že se nám nebudou dusit oceány pod plastovým odpadem."

Na 22. duben připadá Den Země slavený od roku 1970. "Moc bych si přál, aby se do našeho systému morálních hodnot dostala zodpovědnost za životní prostředí, za naši planetu. Je naše a jaká bude, záleží na našem chování," říká profesor Marek s tím, že věří ve schopnosti lidského ducha reagovat na změny, problém spatřuje v politice bez vizí nad rámec volebního období. "S ohledem na to, jak s naší matičkou Zemí zacházíme, je ten Den Země hodně důležitý. Významem ho přirovnávám k Svátku matek," řekl v dopoledním rozhovoru. 

Čím to je, že obyvatelé České republiky patří k evropským premiantům v třídění odpadu? Proč při přemýšlení o znečišťovatelích nelze zanedbat lodní dopravu? Jaké aspekty zmíněné v encyklice papeže Františka Laudato si rezonují v odborné veřejnosti? Jak pomoci lesům ze současných problémů? Poslechněte si celý rozhovor s profesorem Michalem Markem v záznamu Dopoledne s Proglasem.

foto: Pavel Šaněk, Radio Proglas