Minulost dobrá i zlá. Proč a jak ji připomínat?
V červnu si připomínáme krutou smrt statečných, kteří v minulém století bojovali v Československu proti totalitním mocím. Příběhy známé, i příběhy dosud neznámé. Jak o nich vyprávět mladé generaci? Proč je sbírat a uchovávat? Proč uchovat pro budoucí časy i příběhy současné? S Jitkou Andrysovou z Paměti národa si povídá Daniel Ženatý.
Jména Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Heliodor Píka, Milada Horáková jsou – snad – známá. Naše dějiny však tvoří také ti, jejichž jména tak známá nejsou. Patří k nám, k našim městům, vesnicím, krajům.
Jitka Andrysová vypráví také o tom, jaké to je, když puberťáci ve škole zjistí, že ta stará nenápadná paní v jejich vesnici je vlastně hrdinka, a oni o tom nevědí. V rozhovoru hledáme odpověď na to, proč ti, kdo prošli těžkým časem, nechtějí o svých zkušenostech mluvit. A Jitka hovoří i o tom, co bude Paměť národa sbírat, až zemřou poslední pamětníci obou totalit dvacátého století.