Odborníci na ekologické zemědělství: Cestou ke změně vnímání bio produktů je osvěta
Tématem dnešního Dopoledne s Proglasem bylo ekologické zemědělství. O tomto, i o Akčním plánu pro rozvoj zemědělství, které pro období nadcházejících sedmi let vydalo ministerstvo zemědělství, anebo o tom, jak lze lidem téma ekologického zemědělství zpřístupnit, si povídala redaktorka Ráchel Veselá s analytičkou Andreou Hrabalovou z Pro Bio Ligy a předsedou České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jiřím Lehejčkem.
„Ony jsou dvě roviny vnímání ekologického zemědělství. Jedna je historicko-filosoficko-etická, a ta druhá je legislativní,“ vysvětlil na úvod Jiří Lehejček , v čem spočívá ekologické zemědělství. A začal prvně jmenovanou. „Ekologické zemědělství stojí na čtyřech principech - na zdraví, ekologii, férovosti a péči. Tam tkví prapůvod ekologického zemědělství, společně s reakcí zejména na poválečnou industrializaci zemědělského sektoru. Jde o vysoce znalostní sektor, který tím, že nepoužívá syntetická hnojiva ani pesticidy, se obejde ve zpracování, když to řeknu zjednodušeně, bez barviv, chemie či dochucovadel,“ vysvětlil a pokračoval rovinou právní. „Pokud jde o tu legislativní rovinu. Tam bohužel zatím všechny 4 principy nejsou stoprocentně naplněny. Zde je klíčovým leitmotivem ekologického zemědělství, respektive biopotravin to, že při produkci bio potravin nejsou používána syntetická hnojiva ani syntetické pesticidy, zvířata žijí v lepší životní pohodě, čemuž zemědělci říkají welfare, a při jejich chovu se zbytečně nepoužívají antibiotika,“ uzavřel výčet dosavadního úzkého vnímání bio chovů a pěstování.
Filosofický podtext si dovolila i Andrea Hrabalová, když se zamýšlela nad tím, jak by se ekologické zemědělství mohlo stát přístupnější lidem. „Lepší, než si dávat nějaké podmínky do veřejných zakázek, by bylo dobré, kdyby všichni lidé, zadavatelé i objednavatelé automaticky dávali přednost českým lokálním biopotravinám, aniž by to muselo být stanoveno v podmínkách.“ To je podle ní hlavním úkolem osvěty. Ta se má stát hlavní cestou k přirozenému preferování domácí bioprodukce, „aby lidé měli pro to vnímavost a chápali, proč má smysl kupovat bio. A pak si člověk uvědomí, že cena neodráží hodnotu, kterou bio potraviny přináší. Teprve až si toto uvědomíme, nebudeme muset mít nadiktované, abychom nakupovali české potraviny.“ V osvětě se Pro Bio Liga snaží inspirovat tím, co už funguje a co se osvědčilo v zahraničí. Je totiž potřeba začít u dětí. „Nejde potom už jen o ekologické zemědělství, ale osvěta by měla být vzdělávání dětí o zemědělství, o původu jídla, kde se bere, co to znamená, a že propojení krajiny, jídla a mého zdraví je velmi úzký vzorec. Bojím se, že toto ze školních osnov zatím vypadává. O podobné se snaží mnoho nevládních organizací, ale tam jsou limity v rozpočtech a v kapacitách. Proto se zasazujeme o to, aby tyto věci byly systémové, třeba součástí školních osnov.“
Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.
foto: Ráchel Veselá, Radio Proglas
Související články
Rok s pandemií – speciály Dopoledne s Proglasem
Už rok žije celý svět ve stínu pandemie koronaviru. Na Proglasu bude první březnový týden věnován ve speciálních vydáních pořadu Dopoledne s Proglasem právě tomuto výročí.
Páteční Dopoledne s Proglasem: Krajské a senátní volby
Po čtyřech letech vybírají lidé v Česku krajské zastupitele, po dvou letech se obměňuje třetina Senátu. Začínající volby jsou hlavním tématem pátečního Dopoledne s Proglasem.
Čtvrteční Dopoledne s Proglasem - Bělorusko na křižovatce
Hostem Dopoledne s Proglasem bude Taťjana Poulíková Kazanovič, zástupkyně běloruské komunity v Česku, kterou znepokojuje současné dění v její vlasti po srpnových prezidentských volbách.
