Prof. Pavel Hošek: Letošní Velikonoce jsou příležitostí dotknout se hlubin života

Prof. Pavel Hošek: Letošní Velikonoce jsou příležitostí dotknout se hlubin života

Pořad v souvislostech


Velký pátek 2021
Budeme vysílat

Marie Rottrová, první dáma českého soulu
Španělská synagoga
Španělská synagoga
Vysílali jsme


Marie Rottrová, první dáma českého soulu

Národní zemědělské muzeum

Národní zemědělské muzeum
Audioarchiv

Na Velký pátek si křesťané po celém světě připomínají ukřižování Ježíše Krista. Ve speciálním velkopátečním vydání Dopoledne s Proglasem jsme se zamýšleli nad událostmi Velkého pátku společně prof. Pavlem Hoškem, vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kazatelem Církve bratrské, spisovatelem a místopředsedou České křesťanské akademie.

S prof. Pavlem Hoškem nahlížíme na události Velkého pátku v kontextu letošních Velikonoc, které mají stejně jako v loňském roce zcela specifický ráz. Na naši otázku, jak se projeví současná pandemie na svátcích jako takových, odpovídá prof. Hošek: „Určitě se projeví. Všelijaká omezení a trápení můžeme vzít také jako příležitost. Všichni zakoušíme bezmoc, jsme vystaveni jakýmsi okolnostem, kterým nerozumíme a které nás znepokojují, a najednou máme příležitost se z bezprostřední blízkosti dotknout toho, jaké to je nemít život pod kontrolou. Možná i v sobě najdeme víc soucitu vůči lidem, kteří se s podobnými trápeními a omezeními volného pohybu potýkají celý život, ne kvůli koronaviru, ale třeba kvůli svému tíživému zdravotnímu stavu nebo tíživé společenské situaci.“

Podle našeho hosta zklamání a úzkost Velkého pátku bytostně patří k životu každého člověka a nemůžeme před nimi zavírat oči. „Věřící člověk má tu výhodu, že zná velikonoční tajemství, které spočívá v důvěře, že Velkým pátkem to nekončí, že stíny Velkého pátku nemají poslední slovo. Všichni prožíváme své Velké pátky, všichni jsme vystaveni pochybnostem, pocitu osamělosti – v této koronavirové době možná víc než kdy dřív – ale ten, který je hlavním hrdinou velikonočního dění, se jmenuje Immanuel, Bůh je s námi,“ říká prof. Hošek a dodává: „Věřící člověk smí spočinout v důvěře, že v tom není sám, že je nějakým způsobem nesen a provázen těmi stinnými údolími života milujícím Otcem.“

I v dnešní době můžeme zažívat podobné pocity jako křesťané pod křížem – zhroucení nadějí a falešných představ – a můžeme stejně jako naši předci před staletími prožívat krizi víry s pocity, že nebe k současným událostem mlčí. „Utrpení máme vnímat jako součást života, ale zároveň je možné ho nějak obejmout a vyslechnout tu lekci, kterou člověku takové Velké pátky, které život někdy přináší, tlumočí,“ vysvětluje náš host, současně ale zdůrazňuje: „Smrt ale nemá poslední slovo. Poselstvím Velikonoc je také nadějné ujištění, že je láska silnější než smrt.“

A jak máme rozumět utrpení v současném světě? „Ani Bible, ani teologie nám nedává jednoznačnou odpověď. Víra, láska a naděje nám pomůže utrpení spíš unést než ho rozluštit a vysvětlit. Pomůže nám zaslechnout výzvu odolat hořkosti a zatrpklosti, výzvu obejmout svůj kříž a najít v sobě víc soucítění s trpícími,“ uvádí prof. Hošek a dodává: „Jedna z největších výzev, která zaznívá i z té koronavirové situace, je ta, abychom se všichni pozorně rozhlíželi kolem sebe a hledali, zda my sami nejsme odpovědí na něčí modlitby. Zda my sami smíme být tím někým, kdo vnese něco z víry, lásky a naděje do životů lidí kolem nás, kteří jsou nějakým způsobem vystaveni trápení v souvislosti s tou pandemií, které čelíme,“ uzavírá prof. Hošek.

Celé velkopáteční Dopoledne s Proglasem s prof. Pavlem Hoškem poslouchejte v audioarchivu.

foto: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 4.0