Ředitel České kosmické kanceláře: Při každém startu rakety jsem nervózní i obrovsky nadšený

Ředitel České kosmické kanceláře: Při každém startu rakety jsem nervózní i obrovsky nadšený

Pořad v souvislostech


Česká kosmická kancelář s Janem Kolářem
Budeme vysílat

Za 5 pět
Za 5 pět
Světový den sdělovacích prostředků
Vysílali jsme


Dostat se z ulice. Cesta sociálního pracovníka Roberta Knebla

Dostat se z ulice. Cesta sociálního pracovníka Roberta Knebla

Tiskový mluvčí... co na to říct?
Audioarchiv
12. dubna 2021 Dopoledne s Proglasem Autor: Eva Svobodová

Každoročně si 12. duben připomínáme jako Mezinárodní den kosmonautiky. Toto datum nebylo zvoleno náhodně. Dnes je to rovných 60 let, kdy tehdejší Sovětský svaz vypustil do vesmíru loď Vostok 1, na jejíž palubě byl Jurij Gagarin – první člověk ve vesmíru. Tento den můžeme tedy označit za začátek vesmírné éry pro lidstvo. O pozadí této přelomové události či o tom, jak se daří kosmonautice nejen v České republice, jsme v Dopoledni s Proglasem hovořili s ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem.

Česká kosmická kancelář vznikla v roce 2003, aby vytvořila vhodné infrastruktury pro zapojení různých pracovišť a badatelů do výzkumu vesmíru. Sám Jan Kolář původně vystudoval jadernou fyziku, později se stal odborníkem v oboru kosmonautiky a také jejím propagátorem.

K významu letu prvního člověka do vesmíru před 60 lety řekl: „To je tak důležité výročí, že nikoho, kdo se zajímá o kosmonautiku, nenechává chladným. Jednotliví členové naší kosmické kanceláře se zapojí do propagace a připomínání tohoto výročí na sociálních sítích.

Zmínil také širší souvislosti vyplývající Gagarinova letu: „Platí, že to byla zcela zásadní událost, i když ten den nikdo nevěděl, co přinese. Když Gagarin startoval, dívali se lidé od svého zrození k hvězdnému nebi s otázkou, jak to tam vypadá. Byli v podstatě bez naděje, že by se tam mohli někdy vypravit a zkoumat to na místě. Když Gagarin přistál, tak se tato naděje stala potvrzenou možností. To je ve srovnání se všemi objevy, které posouvaly lidstvo do dalších jiných prostor, zcela revoluční. (…) Gagarin dokázal, že po létání, které bylo už předtím, to půjde i dál. V tom je ten obrovský význam jeho letu, který si lidstvo, myslím, bude už navždycky připomínat, ať se kosmonautika bude vyvíjet jakkoliv.“

Proč byl nakonec ze dvou stovek adeptů vybrán zrovna Gagarin, se podle Koláře neví. „Vybírali ho lékaři, technici, vojáci a samozřejmě politici. To vše pod značným tlakem, protože soupeření Sovětského svazu s USA tehdy dostoupilo svého vrcholu. Šlo o to, kdo svého občana vyšle do vesmíru jako první. SSSR měl už tehdy náskok a tlačili na to všichni včetně Nikity Chruščova, generálního tajemníka KSSS. Finálních šest adeptů začalo výcvik třičtvrtě roku předtím, což není ani polovina toho co dnes. Gagarin se dozvěděl definitivní rozhodnutí, že byl vybrán, teprve 8. dubna,“ uvedl Kolář.

Vyzdvihl také roli Čechů, potažmo Čechoslováků v kosmickém výzkumu: „Česká stopa v kosmu a kosmonautice je velice bohatá. Již od konce 60. let Československo patřilo mezi přední a aktivní členy programu Interkosmos. Po útlumu v 90. letech se Česká republika stala v roce 2008 členem Evropské kosmické agentury, což byl významný krok. Od té doby se otevřely pomyslné dveře do mezinárodní spolupráce na poli kosmonautiky.“ Mezi české přínosy a výdobytky patří podle ředitele České kosmické kanceláře například dvě malé družice vyslané na oběžnou dráhu, výroba nejrůznějších součástek do raketových motorů, zhotovení startovací rampy pro raketu či jejího podvozku.

Přestože se v prostředí kosmonautiky pohybuje už mnoho desetiletí, Jana Koláře tento obor stále velice baví a vnitřně rozechvívá: “Musím se přiznat, že je pro mě osobně každý start rakety (a to už jsem jich viděl stovky) stále událostí, která mi zvýší tep. Jsem nervózní, v obavách, zda to dobře dopadne a vždy jsem obrovsky nadšený,“ řekl na závěr.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audioarchivu.

Foto: Pixabay