S Tomášem Halíkem o uplynulém roce, strachu, hledání viny a reformě křesťanství

S Tomášem Halíkem o uplynulém roce, strachu, hledání viny a reformě křesťanství

Pořad v souvislostech


Dopoledne s Tomášem Halíkem
Budeme vysílat

101. narozeniny Eleonory Schönborn
101. narozeniny Eleonory Schönborn
Anna Macková a Dominik Pecka
Vysílali jsme


Aufori aneb odvážnému štěstí přeje

Aufori aneb odvážnému štěstí přeje

AKCE K
Audioarchiv
28. prosince 2020 Dopoledne s Proglasem Autor: Anna Janošková

Profesor Tomáš Halík byl hostem Dopoledne s Proglasem, kde mluvil o tom, jak on sám prožíval letošní rok a jak ho zasáhlo onemocnění covid-19. Dotkl se i tématu Božího trestu, reformy církve v čele s papežem Františkem a mostu mezi věřícími a nevěřícími.

Na začátku rozhovoru mluvil teolog Tomáš Halík o tom, jaké měl plány, a jak je nakonec ovlivnila pandemie koronaviru. „Rok pro mě začal velmi příjemně, protože jsem přednášel dva měsíce na americké jezuitské univerzitě Boston College. Krátce po návratu ale začala doba zavřených kostelů a jiných institucí, takže většina plánů padla a já se začal věnovat přípravě online kázání. V létě jsem pracoval na své další knize a na podzim jsem sám onemocněl koronavirem,“ shrnuje průběh svého roku teolog Halík, přičemž negativní důraz dává na průběh onemocnění covid-19, které ho, jak sám popsal, výrazně oslabilo především psychicky.

„Porážka Donalda Trumpa možná přispěla k mému uzdravení, protože jsem si řekl, že je to začátek konce populistů,“ řekl se smíchem Halík a rozhovor se přesunul k tématu politického zneužívání křesťanství a polarizaci křesťanské církve. „Představa, že prvotní křesťané měli jedno srdce a jednu duši je docela idealizovaná. Vnitřní spory tu byly od počátku - už i svatý Petr a Pavel měli spor ohledně misií mezi pohany,“ řekl Halík a uvedl, že věřící jsou různí, a tak jsou různé i jejich názory. „Někdo křesťanství používá pouze jako nástroj a někdo zase žije s duchem evangelia.“

Halík připomněl i papeže Františka a jeho snahu o reformu církve – ne struktur, ale spíše stylu a přístupu k lidem. „Papež František takto jakoby dráždí ty následovníky farizejů, tak jako Ježíš svým přístupem dráždil ty, pro které zákon a předpisy byly více než láska k lidem,“ řekl Halík a přiznal, že nevidí východisko dialogu s fanatickými lidmi, a naopak vyzdvihl možnost dialogu s těmi, kteří jsou za hranicemi církví. „Takoví lidé nejsou ateisty, naopak jsou často hluboce spirituální a etičtí, ale církevní prostředí jim nevyhovuje, a já to často chápu. Proto si myslím, že s takovými lidmi musíme navázat dialog a pěstovat duchovní život.“

Po další části rozhovoru, ve které Tomáš Halík mluvil o své nové knize „Čas prázdných kostelů“ se přesunul k tomu, že lidé často vidí Boha jako toho, který trestá za různé činy. „Člověk je krizemi zaskočený a vše je pro něj najednou absurdní, je to neznámé. A proto dovedou lidé lépe zacházet s tím, co umí pojmenovat. To, že nás Bůh za něco trestá je taková racionalizace. Mstivý Bůh ale přece není ten, v kterého věříme,“ řekl Halík.

V závěru rozhovoru se dotkl Tomáš Halík ještě tématu fake news a zacházení se strachem. Uvedl taky pojem „Boží pedagogika“, který vysvětlil tak, že rok 2020 byl takovou zkouškou víry a přístupu k ní. „Mnoho lidí se začalo více zamýšlet nad smyslem života, protože smrt se nám více kouká přes rameno,“ okomentoval Halík. Zároveň kriticky zhodnotil ty, kteří nedodržují různá bezpečnostní opatření, protože tím ohrožují nejen sebe, ale i ostatní.

„Rok 2021 bude těžký, ale stále v sobě máme ten adrenalin a nějak to zvládneme. Se ztrátami musíme počítat, proto si přejme víru a spojme ji s kritickým rozumem. Při zdravém rozumu aby nás Pán Bůh zachovati ráčil,“ uzavřel teolog Tomáš Halík.