Vesmír je a od počátku byl krásný

Webbův teleskop – kdo to vlastně byl James Webb, po němž je nejdražší družice v historii pojmenována? Jaký má vůbec smysl posílat teleskopy do vesmíru? Je to nákladné, je to složité, špatně se opravují či modernizují... To je přece nevýhoda za nevýhodou.

Webbův teleskop vůbec nevypadá tak, jak si teleskop nebo družici obecně představujeme. Do vesmíru se vydal složený v kompaktním tvaru a následně se celý měsíc rozkládal do pracovní podoby... Skoro deset miliard dolarů. Na tolik přišel vývoj, výroba, start a první roky provozu teleskopu. (Proglasu by tato částka stačila na bratru 12 tisíc let provozu.) Co je na Webbově teleskopu tak drahé?

Webbův teleskop se chystal – od prvního návrhu až do okamžiku startu – přes třicet let. Dá se tedy předpokládat, že už dnes se pracuje na další generaci kosmických teleskopů. Kdy přijdou/jak budou vypadat/co nám ukážou?

Vesmír poznává lidstvo už dlouho. Jak to dělali naši předkové?

Hubbleův teleskop byl ve své době převratným lidským dílem, k čemu všemu nám pomohl?
Co vlastně umožnilo postavit dalekohled Jamese Webba, o tolik schopnější přístroj? Co nám může říci pohled do prvopočátků vesmíru?

Když se pokazil Hubble, dalo se tam doletět a vyměnit gyroskopy, prodloužit jeho životnost, opravit jeho fyzikální nepřesnosti. Když se stane něco na Jamesi Webbovi, kdo to opraví? Má lidstvo možnost poslat tam třeba nějakou robotickou kameru? Jsou Lagrangeovy body něco jako když se nakloním na kole, abych projel zatáčku tak akorát a zároveň jsem tak vybaven Zemí jako stínítkem na čelním skle auta, aby mě neoslňovalo slunce a já viděl na silnici?

Jaký má vůbec smysl snažit se vidět dále do hlubin času? Co z toho má jeden každý z nás?
Můžete posílat předem i při pořadu SMS s dotazy či komentáři na +420 775 132 132.