Vzpomínání na P. Františka Líznu SJ

Hlavním poselstvím odkazu Františka Lízny je podle P. Čunka pouť. Otec František se sice stal poutníkem v tradičním slova smyslu až v pozdějším věku, kdy například cestoval pěšky z Česka do španělského Santiaga de Compostela, ale celý jeho život by se dal charakterizovat jako pouť, kdy se nebál jít kamkoli, i do nepříjemných situací. Jaroslav Šebek k tomu dodává, že řada věcí, které František Lízna ve svém životě realizoval, koresponduje s jiným významným jezuitou, a to papežem Františkem. Oba se staví na stranu těch, kterých se nikdo neujímá, kteří jsou slabí a odstrčení.

P. Františkovi komunistický režim neudělil státní souhlas k vykonávání kněžské činnost. Už jeho vysvěcení v roce 1974 bylo podle Jaroslava Šebka úspěchem, protože se otevřeně stavěl proti tehdejšímu režimu. Historik také vysvětluje, že stát tehdy považoval jezuity za nejnebezpečnější církevní komunitu. Cituje pak materiál Státní bezpečnosti k zadržení Františka Lízny a dalších, kteří se podíleli na šíření zakázané samizdatové literatury: „Za této situace, kdy se stupňoval tlak Vatikánu a církevního podzemí působícího v ČSSR, zabývajícího se mimo jiné i ilegálním masovým vydáváním a rozšiřováním antisocialistické literatury, bylo vedením strany a Federálního ministerstva vnitra rozhodnuto přejít do ofenzivního nástupu. (…) Hlavní nositelé této činnosti Zvěřina, Lízna, Kaplan, Smahel, Krumpholc, Adámek, Vlček a další byli vzati do vyšetřovací vazby.“

Připomeňte si život vzácného kněze a člověka pořadu Dopoledne s Proglasem v audioarchivu.

Poslouchejte také rozhovor, který s P. Františkem vedla v roce 2006 tehdejší šéfredaktorka Marie Blažková.