Zdeněk Vermouzek: Po hnízdění se u nás počet ptáků zněkolikanásobí
S ředitelem České společnosti ornitologické Zdeňkem Vermouzkem jsme se setkali v pořadu Dopoledne s Proglasem. Zajímalo nás, jak se daří ptačí populaci na našem území, co stojí za jejím úbytkem a zda máme ještě šanci tento nepříznivý jev zvrátit.
Česká společnost ornitologická v pondělí oslavila 95 let své existence. Za tuto dobu prošla množstvím změn, avšak její základní poslání podle Zdeňka Vermouzka zůstává stejné: „Společnost v archivních dokumentech uváděla už ve 20., 30. letech, že máme tři hlavní pilíře činnosti, a to je věda a výzkum ptáků, ochrana ptáků, která z té vědy vychází, a popularizace, propagace. To je to, co dělám já teď tady. To jsou přesně ty tři pilíře, které nám zůstávají od 20. let minulého století do 20. let tohoto století.“
Náš host také doplňuje, že původně striktně vědecká společnost je nyní otevřená všem zájemcům o ptactvo bez ohledu na to, kolik toho o ptácích vědí. Důležitý je zájem. Stále však platí, že se jedná o vědeckou instituci, která si zakládá na výzkumu a nikoli na pocitech a dojmech, doplňuje pan Vermouzek.
„U nás stále hnízdí 200 druhů a dalších 200 se vyskytuje občas, nepravidelně, takže se u nás můžeme obvykle setkat se zhruba 400 druhy. Odhady populací jsou složitou věcí. (…) Víme, že těch ptáků nejběžnějších druhů jsou u nás miliony. Ale tohle je v době před hnízděním, kdy počítáme dospělé ptáky. Ve chvíli, kdy vyvedou mláďata, ten počet se zněkolikanásobí,“ popisuje ředitel ČSO stav ptačí populace u nás.
Na otázku, jak se ptactvu daří ve městech, Zdeněk Vermouzek odpovídá: „To městské prostředí je vlastně velmi mladé, je to otázka několika set let. Ptáci neměli ještě příliš mnoho možností se přizpůsobit v tom evolučním procesu, který je pomalý. (…) Například holuby (ve městě) není třeba krmit. Hnízdí ve městě, ale jsou schopni za potravou doletět i několik desítek kilometrů.“ Kromě holubů jsou součástí městské ptačí populace vrabci, i když jejich počty v poslední době klesly. Důvodem je podle ornitologa jak úbytek hmyzu, tak například změna způsobu přepravy obilí, kdy dříve otevřené železniční vagony, které představovaly pro vrabce prostřený stůl, nahradily vozy uzavřené.
O tom, jak vytvářet pro ptactvo příznivé prostředí, i o dalších činnostech Česke společnosti ornitologické se dozvíte v celém rozhovoru v audioarchivu.
foto: Bátková Jindra
