Katyň
"Kanibalismus stále existuje, i když ve dvacátém století změnil svou formu. Spočívá v tom, že ne jednotlivci, ale celé národy požírají jiné, zahrabávají jejich pozůstatky do země a doufají, že nebudou nikdy objeveny." Poslouchejte Knihovničku v neděli 7. června ve 13.20 (R v pátek 12. června v 9.30).
1. září 1939 přepadli Němci Polsko a začala 2. světová válka. Již 17. září se k přepadení Polska připojil Sovětský svaz, který využil své mírové smlouvy s Německem, známého paktu Ribentropp-Molotov. Sověti tak na čas získali rozsáhlá polská území s početným obyvatelstvem a kromě toho jako válečné zajatce asi 15 000 polských důstojníků. Byl mezi nimi i bratr premiéra polské exilové vlády v Londýně Francizsek Sikorski. Zajatci byli uvězněni v koncentračních táborech v západním Rusku, Bělorusku a na Ukrajině až do roku 1940, kdy se sovětské vedení rozhodlo je zmasakrovat. Vraždění důstojníků provedlo NKVD především v Katyni poblíž Smolnska, v Ostaškovu a Starobělsku. Souběžně s nimi bylo na různých místech popraveno asi deset tisíc civilistů, vesměs příslušníků polské inteligence, pochytaných mimo bojové akce. Stalin tak chtěl již předem oslabit protikomunistické síly v Polsku, které hodlal podřídit sovětskému režimu. Pod souhrnný název katyňský masakr se tak počítá povraždění až 28 tisíců lidí, kteří padli za oběť řádění NKVD. Po vypuknutí Velké vlastenecké války se polská exilová vláda pokoušela zajistit u sovětské vlády propuštění svých občanů. Nevědělo se, že už nežijí. Stalin Polákům klidně lhal, že o důstojnících nic neví, protože ve válečných zmatcích ze zajetí uprchli. Teprve v roce 1943 odhallila německá armáda u Katyně první masové hroby zastřelených zajatců, sověti však tvrdili, že zločin spáchali Němci. Ještě v průběhu Norimberského procesu se Sovětský svaz pokusil svalit vinu na poražené Německo. (...) Není divu, že Poláci se svou historickou zkušeností s dělením a přepadáním Polska jsou vůči Rusům obvykle velmi rezervovaní. S naší zkušeností z osmačtyřicátého a osmašedesátého roku stojí za vážnou úvahu, nakolik je důvodné tuto rezervovanost vůči Rusům s Poláky sdílet.
Kniha Andrzeje Mularczyka přináší silný příběh, který umožńuje vžít se do postavení pozůstalých po obětech těchto zločinů. Není náhodou, že v roce 2008 se stala předlohou pro film slavného režiséra Andrzeje Wajdy, jehož otec Jakub byl ostatně jedním ze zavražděných v katyňském masakru.
Andrzej Mularczyk: Katyń
Z polského originálu přeložil Petr Vidlák
Knihu vydalo nakladatelství Domino v Ostravě v prosinci roku 2008. 208 stran, cena neuvedena
