Knihovnička: Životní pouta Seamuse Heaneyho
Poslední pozemskou sbírkou irského básníka a laureáta Nobelovy ceny za literaturu se zabývá nedělní Knihovnička Proglasu. Poslouchejte v neděli 14. října od 13.20, opakujeme v pondělí 15. října ve čtvrt na jedenáct dopoledne.
Seamus Heaney (1939-2013) vydal soubor básní Lidský řetěz r. 2010, tedy tři roky před smrt, na prahu osmdesátky. Dvacet devět básní, v některých případech básnických skladeb, tvoří sice mnohovýznamový, nesnadno rozluštitelný, ale přitom natolik kompaktní celek, že pozornému čtenáři někdy opravdu nezbývá, než se nadechnout a postát či posedět v mlčenlivém úžasu. Pokud stárnoucí autor rekaptuluje svůj život, nevyhne se určité nostalgii. Pokud se ovšem vzpomínky na rodiče prolínají s vlastním dětstvím ve smyslově konkrétním popisu míst, v obrazech bolestného, ale nutného a zákonitého odcházení, v prolínání nejvšednější přítomnosti s ozvěnou či ještě lépe vanutím věčnosti, dojde nám ihned, jak geniální název pro svůj poslední opus Heaney zvolil...
ZÁZRAK
Ne ten, který bere své lůžko a jde,
ale ti, kdo ho znali celou dobu
a přinášejí ho -
ramena ztuhlá, bolest a shrbení
zaseklé v zádech, držadla nosítek
kluzká potem. A nepolevit,
než je připoután, připraven na náklon, zdvižen
na střechu z tašek a spuštěn k uzdravení.
Všímej si, jak tam stojí a čekají, až jim
zchladnou ruce popálené z ovinutých lan,
až jejich mírná závrať a nevěřícnost
přejde - těch, kdo ho znali celou dobu.
Nad sbírkou Seamuse Heaneyho, kterou brilantně přeložil Daniel Soukup, se zamýšlí redaktorka Hana Svanovská, ukázky načetla Adriana Růžičková.
