Ladislav Moravetz, muzikant skrz naskrz
Osobnost Ladislava Moravetze poutá pozornost široké, nejen církevní veřejnosti. Špičkový hudebník, pedagog na dvou konzervatořích, hudební skladatel, celocírkevní kantor ČCE, který umí nadchnout studenty i zájemce jak pro hru na varhany, tak pro sbormistrovský um. Obě tyto dovednosti rád označuje jako poctivé řemeslo, které je prostě třeba se naučit.
V rozhovoru s Danielem Ženatým vypráví, jaké bylo vyrůstat v české menšině v multikulturní vesnici na maďarsko-rumunské hranici. Jak mu byla dána šance čerpat z obou těchto kultur, nadto i ze slovenské a samozřejmě české. A k tomu ve vesnici tři kostely. A tři církve – římskokatolická, pravoslavná a evangelická.
Klasické hudební vzdělání Ladislav Moravetz doma nedostal, přesto už v mládí vynikal při hře na trubku. Setkávání s lidmi na stovkách akcí, na kterých hrál v kapele, především na svatbách a zábavách, jej naučilo, jak komunikovat a přitom respektovat lidi doslova všeho druhu. Tato sociální zdatnost mu výtečně slouží při komunikaci v církvi i na konzervatořích.
Uslyšíme, jak se má v současnosti, i co to znamená být celocírkevním kantorem evangelické církve a jací jsou studenti na konzervatořích v Kroměříži a Olomouci.
Ladislav Moravetz organizuje tříleté semináře církevní hudby pro „laické“ zájemce všech profesí a všeho věku. Jak se mu daří je nadchnout?
Dozvíme se, jak vnímá hudbu a zpěv při bohoslužbách. Nač je třeba dbát a co by doporučil varhaníkům a jejich farářům všech církví na celém světě…
Na to a další věci se Ladislava Moravetze ptal Daniel Ženatý.
Poslouchejte také na Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.
Související články
Marta Židková a její usměvavá vnitřní síla
Marta Židková pracuje jako kaplanka a učitelka na školách Evangelické akademie v Brně, a to jak na Střední zdravotnické škole, tak i na VOŠ sociálně právní. Je ordinovanou evangelickou farářkou, občas zvládne mít bohoslužby tam, kde ji pozvou.
Zpívejme Hospodinu písně nové
Nový zpěvník je zásadní událost v životě církve. Písněmi svou víru vyznáváme, modlíme se, oslavujeme Hospodina, reagujeme na církevní rok i na události spojené s naším životem od narození až po smrt. Ba ještě dál.
