Za zrakem: Vůně poslepu

Jaké zázraky se odehrávají ve světě "za zrakem", tedy ve světě zrakově hendikepovaných lidí, kteří svůj zrak nemohou využívat? V případě Romany Lískovcové to skutečně zázraky jsou. Váže květiny po hmatu, barvy si ještě pamatuje z dob, kdy se zrakem neměla problémy, druh květiny pozná po vůni a ač je při tvoření občas popálená od tavicí pistole, nijak ji to neodrazuje. Pořádá workshopy pro zájemce, kteří by si chtěli také vyzkoušet, jaké to je, uvázat květinu bez účasti zraku. Jednoduše si zaváží oči, Romana jim popíše materiál, poradí způsoby, jak kytici uvázat, a jde se do práce.

Ke květinám měla vztah už odmala, vystudovala zahradnickou školu, má vlastní facebookovou stránku DEKOROPOSLEPU a vázala květiny například na svatbu kamarádce.

Zázrakem ale není jen to, co Romana umí, ale také to, jak se se svojí situací dokázala vyrovnat. V rozhovoru přiznává, že to rozhodně nebyla procházka růžovou zahradou ani něco, co by se dalo snadno hodit za hlavu. Romana se svěří s tím, jak se sebou pracuje a co jí nejvíce pomáhá. Ztráta zraku totiž není jediná rána v životě Romany, v nedávné době jí amputovali nohu pod kolenem a tak je tím v současné době omezena i její floristická činnost.

Do druhé části pořadu se zapojí také přítel Romany Lískovcové Pavel Švec. V dobách, kdy ještě pracoval jako průvodce v pražské ZOO, začal promýšlet projekt Zvukové cesty, který nyní slouží hendikepovaným milovníkům přírody. Pavel nabízí společné procházky s nevidomými nebo jinak hendikepovanými lidmi v tempu, jaké potřebují, aby přírodu mohli dostatečně prozkoumat. Kromě toho se věnuje akvarelové a pastelové malbě, takže se rozhovor také stočí k malování.

Pořadem provází Jana Rambousková.

Poslouchejte také na Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.